Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDOPIS
14. 12. 2007
14
26
2206
Autor
Marcela.K.
Dopis = před dvaceti lety něco jako e-mail, psaný na papíře vlastní rukou a často smáčený vlastními i příjemcovými slzami. Posílal se v obálce se známkou poštou a býval toužebně očekáván. Po svatbě se dopisy převazovaly stužkou.
Už se nebojím
...ani strašidel
...ani říci opět jako malý kluk
Vezmi mě za ruku - potřebuji tě
Bojím se jen jediného
že řekneš NE
Snad proto ještě váhám říci
Mám tě rád
Příliš mi na tobě záleží
Musím mít jistotu
že mi neunikneš najednou...
A až se to stane
Až najdu odvahu
k vyznání přidám pár něžností
sevřu tě v objetí v němž bude obrovská síla
Budeš se možná bránit
ale jen proto
abys vyzkoušela pevnost mé lásky
Přivlastním si tě celou
a až jednou namítneš
že tohle by nebyla svoboda
PPŘEKŘIČÍM TĚ!
To proto
že začnu mít opět strach...
26 názorů
Jarmila_Maršálová
08. 11. 2013* * * * * * *
Máme je v krabici na půdě. Pohromadě od obou. Možná jich není 1460, ale daleko k tomu číslu není. Tvé ohlédnutí působí něžně. My se na tu krabici už díváme jen zvenčí.
Marcela.K.
15. 12. 2007
Jsem to truhlík, zase jdu se zpožděním... ale tohle ti tedy rozhodně musím TIPnout :-) a moc ti ho přeju, toho chlapa, co snad v dnešní době už ani nemůže existovat...***
Marcela.K.
14. 12. 2007Marcela.K.
14. 12. 2007Marcela.K.
14. 12. 2007Marcela.K.
14. 12. 2007
Napsal jsem mnoho básniček jedné ženě i když jsem věděl, že nidy nebude příležitost, abych jí směl umýt nádobí...šťastný ten, o kom píšeš...*
Marcela.K.
14. 12. 2007
Čo tam telefón, ale drevenica so slamenou strechou, v oknách mamine muškáty. Chlieb pečený doma v peci, a v zime mama tkala plátno a koberce, svietilo sa petrolejkou,to som mal asi 6 rokov.
Marcela.K.
14. 12. 2007Marcela.K.
14. 12. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
14. 12. 2007Marcela.K.
14. 12. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
14. 12. 2007
když povídám vnučce, jak to bylo, když mně bylo třináct, občas mám strach, že se mne zeptá, jak velký byl brontosaurus... :-)) dopis je to, když přijde vyúčtování za mobil... a místo krásné známky je štempl... ach jo, soumrak filatelistů se blíží...:-)) */