Tenkrát...jak jsi mi mizel mezi hvězdami

ano...

stojí dál svoji stráž... *

Jsou vzpomínky, které si zaslouží postavit k nim stráž... to aby neodběhly, nebo je někdo neukrad...

Krásná vzpomínka... :-) a jinak myslím, že Senior, i když má v profilu napsáno, že je mu 18 let, je starý mazaný lišák :-)

avox...dík :-) ale tady bylo jedno, kdo byl kde...tady šlo o to, že mi poprvé řekl i NE :-)

já si klidně tipnu, přestože já většinou bývala ta na perónu... :-)) */

Tu chvíli si pamatuju ještě dnes... bylo to po maturitním plese a já chtěla, aby jel se mnou k nám domů...a on se "cuknul"...vlak se rozjížděl, já stála v posledním vagonu a všechno bylo rozmazaný... i ty lampy...a on stál na tom nádraží a zmenšoval se, až se ztratil v dálce... Chodili jsme spolu tři roky a třikrát se "definitivně" rozešli :-) Jsme spolu už 28 let :-) Víš, třeba to SENIOR za 30 let pochopí...dík :-)

Tohle se stává často. Pokud člověk posuzuje zvlášť obsahovou a formální stránku : je to paráda ta myšlenková osa, ten malý lidský příběh. Pokud je ovšem člověk necita a formalista nemůže uznat takovéto dílko za dobré. není to úplně nová situace, ale je dmonstrovaná zase na jiných objektech. Já si s chutí přitipnu už proto, abych se stal tím kdo zhasne vedle těch věčných....

Keď spomienky ožívajú... je taká pesnička. Kde sa vzal, tu sa vzal SENIOR sa spod zeme vyhrabal.

:-)) přelož mi to do češtiny...ale rozsviť si na to :-)

Je zde jakoby zaváněno poněkud prefabrikovaným zagorismem sloužícím zde spíše jako jakesi okrasnozáznamné médium nežlivěk pokus od všeobecné nadčasovo které bude někoho zajímaným aspoň i po jeden a půlté. Pár jedinců vyjádří hvězdnou účast autoru a poslední zhasne. 5+

***