Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seI když dochází papír, pořád skládám
17. 12. 2007
3
6
962
Autor
synthetic darkness
Pobíhám po namrzlých schodech,
do krku mu vlétla rybí kost
a do uší se vplazil šelest.
- seshora
Cinkavý smích
natupírovaných hlav
si namlouvá stálost.
V morseovce však křičí,
že úsměv neznamená radost.
- zespoda
Lavina papírových vlaštovek
se vzkazy v sanskrtu.
Všechny je pochytat
a pod dekou rychle
bez slovníku přeložit
než přestane foukat.
Pobíhám,
kost lámu na třetiny
a z šelestu skládám
lodičky s cukrovou vatou
a posílám je po potocích
nahoru i dolů.
- nastav jim dlaň -
6 názorů
synthetic darkness
29. 12. 2007
jakýsi vnitřní boj, neklid zda vůbec má smysl psát, jasně, že ten prolog je poněkud naivní, patetický, ale ta poezie v sobě nese určitou lehkost a živost, navíc se mi líbí, jak naznačuješ tu dialogickou formu textu, přijde mi to nejasné, nedotažené, ale zároveň v tom vidím sílu toho textu...