Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSama
20. 12. 2007
3
28
736
Autor
Mirabilis
Jak lavička na pustém nádraží,
kde už roky neprojel vlak.
Rezavící,tichá a sama.
28 názorů
chudák autor trpělivě a tiše čeká a stojí, o hlubší kritiku. jen prosím s citem, nejsem houska na krámě a i k té housce by jste se měli chovat o něco lépe,jen zlehka žádám o rozvážnou galantnost a nerozvážnou hravost.
Nejsem autor a vím to.
Není přeci nutné líbat ručku ve dveřích, důležité je chtít to udělat.
a dále bych nechala rozeznít klavír a prosím protnout s liniemi houslových tónů. Jen si prosím vzpomeňte na ohebnost gramatiky. je přeci podřízena citu i myšlence, je podřízena vůli i prostředí.
Zdůrazňuji, že výjev hodnotím z pozice ovlivněné výjevy oné lavičky, nasvícené s oponou i podiem, jen se k úžasu opona otevřela za zády publika. Je tedy potlesk na místě?
sem
..........kdo mě to budí???
ajo
no, momentík, protřu si zrak ... ááá! Tož tak.
Na nádraží, kde neprojel vlak!
......ach tak.
Tak za áá) rezavící je .... ééhm..... hrubice zvící.
A za béé) za interpunkcí se píše mege... ééh, pardon, (já vím, prastarý vtípeček), mezera.
Noanakonec za céé) ...rači ňyc
Derouš to řek fšeckno
tak proc mi porad posilas avi
me to s tebou taky nebavi
takze sbohem a retez
psala jsem o slovu jak
ze diky nemu mi neni jasne kdo se citi jako ta lavicka
cti pozorneji preci:)
to zacateni jak to posouva uplne nekam..ze se jako ptam kdo je jak ta lavicka..ty?
Pišta_Hufnágl
20. 12. 2007
Promiň, lžu, většina lidí chce číst sled neobvyklých obrazů a překvapivých kombinací slov v domnění, že čtou báseň. Někdo doroste k tomu, že chce číst skutečné básně.
:-)
Nelžeš,
mám tě rád, kluku ušatá.
Kdyby projel, to by byl rachot.
Ztichla by i hospoda
v centru města
:-)
tak nejako sa často nestotožňujem s kritkmi
ale tak nejak s ami páči, ako to tu napísal dero
no jo ...
Ale on to není špatný obraz. Jenom to nestačí. Lidé chtějí číst básně. Promiň, lžu, většina lidí chce číst sled neobvyklých obrazů a překvapivých kombinací slov v domnění, že čtou báseň. Někdo doroste k tomu, že chce číst skutečné básně.
Tohle není ani sled neobvyklých obrazů, ani báseň. Jen jakýsi pomíjivý záchvěv pocitu, se kterým mohu sympatizovat, který mohu znát a který mi něco říká, ale východisko nenabízíš žádné. Čert sper východisko, nedržíš v rukou opratě toho textu, netušíš, co čtenář s textem provede, oč se pokusí. Nemáš pro něj nic nachystané na možných odbočkách.
(rezavící -> rezavějící)