Tak trochu balada

jen tak něco pro čtení

Venku,tiše padá sníh
ta jasná bílá vločka
jen touha tiše konejší
a v srdci láska počká.

Mrazivý vítr nebem si pluje
a shlíží na zem dolů,
stařena u kamen podřimuje,
a kocour sedí u kulatého stolu.

Po trámě se plazí had
sykotem vyvolává stach.
Já, sý ,jsem tu pánem,
koho uštknu,sý,je sním ámen.

U prostřed palouku na vysoké hnátě
stojí dům podivné stavby,
ten dům ,jistě všichni znáte,
a kdo nezná, vystupují tam zlé mravy.

Chytrý člověk tomu místu se vyhne,
tam zloba a podlost se líhne.
teplý vánek k němu nezavítá
ale jen zuřivost a pýcha
tu spřádají se temné síli
tu špatnost nabýrá své síly.
Atak na pozoru mějme se
ať láska člověk lásku přinese.

---