Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ty jsi mé nebe

21. 12. 2007
3
3
2959
S mojí duší toulavou,
s modrou klenbou nad hlavou
a bílými beránky
podívám se do schránky

– zase nic, dál prázdná studí,
nedočkavost má se budí,
toužím letět do dálky,
sbírat lásky korálky.

Napřed slunce, potom prší,
hromy blesky z nebe srší,
věrný obraz dnešní doby,
asi Bůh se na nás zlobí.

Není divu, milí, drazí,
všichni chtějí chodit nazí,
svlékají si duše, těla,
už jim mysl oněměla.

Žádný tomu věřit nechce
– prožívat lze život lehce,
jenom víru musíš mít,
v srdci lásku, v duši klid.

Večer odlesk červánků
září na dům, na schránku,
do očí mě bílá pálí,
je to milé psaní z dáli,

píše drahý kamarád
písmem lásky "Mám tě rád!"
a já šťastná vím už dnes
– vejdem spolu do nebes.

3 názory


Háber
21. 12. 2007
Dát tip
* parádná

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru