Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTy jsi mé nebe
21. 12. 2007
3
3
2959
Autor
Jarmila_Maršálová
S mojí duší toulavou,
s modrou klenbou nad hlavou
a bílými beránky
podívám se do schránky
– zase nic, dál prázdná studí,
nedočkavost má se budí,
toužím letět do dálky,
sbírat lásky korálky.
Napřed slunce, potom prší,
hromy blesky z nebe srší,
věrný obraz dnešní doby,
asi Bůh se na nás zlobí.
Není divu, milí, drazí,
všichni chtějí chodit nazí,
svlékají si duše, těla,
už jim mysl oněměla.
Žádný tomu věřit nechce
– prožívat lze život lehce,
jenom víru musíš mít,
v srdci lásku, v duši klid.
Večer odlesk červánků
září na dům, na schránku,
do očí mě bílá pálí,
je to milé psaní z dáli,
píše drahý kamarád
písmem lásky "Mám tě rád!"
a já šťastná vím už dnes
– vejdem spolu do nebes.
s modrou klenbou nad hlavou
a bílými beránky
podívám se do schránky
– zase nic, dál prázdná studí,
nedočkavost má se budí,
toužím letět do dálky,
sbírat lásky korálky.
Napřed slunce, potom prší,
hromy blesky z nebe srší,
věrný obraz dnešní doby,
asi Bůh se na nás zlobí.
Není divu, milí, drazí,
všichni chtějí chodit nazí,
svlékají si duše, těla,
už jim mysl oněměla.
Žádný tomu věřit nechce
– prožívat lze život lehce,
jenom víru musíš mít,
v srdci lásku, v duši klid.
Večer odlesk červánků
září na dům, na schránku,
do očí mě bílá pálí,
je to milé psaní z dáli,
píše drahý kamarád
písmem lásky "Mám tě rád!"
a já šťastná vím už dnes
– vejdem spolu do nebes.