A změnila osud

A ZMĚNILA OSUD

  Žila si klasicky nudným životem dívky, která má tříletý vztah. Už bylo tamtam zamilování, už na sebe nehleděli vášnivě, už ani samotné milování nebylo nic, co by stálo za velkou zmínku.

  Právě tento rok začala studovat na Vyšší odborné škole a tím pádem se vídali jen o víkendech. Ano, člověk by řekl, že když se uvidí jen pár dní v týdnu, budou ze sebe šťastní a natěšení na společné chvíle. Ale opak byl pravdou. Od té doby, co dostudovala střední školu, byl ten vztah jakoby prázdný. Ani vzácné společné chvilky nebyly naplněné štěstím. On na ní neměl čas a snad ani chuť. Jako správná holka se s tím snažila něco udělat, ale trvalo to už příliš dlouho a výsledek žádný.

  Jejich typickým víkendem bylo, že se mu chtělo pařit s kamarády a být s nimi, ale na ní už příliš času nezbylo. Přijel za ní, vyvalit se na postel, objal ji a začal líbat. Hladil ji, ale tak s nezájmem a bez nadšení. Vysvléknul ji, chvíli ji dráždil rukou, při dobré konstelaci hvězd použil i hbitý jazyk. Pak už nasedla na koníčka, ale to on dlouho nevydržel, položil ji pod sebe a bylo to… Dohrála třetí písnička a bylo po všem. Jí se to samozřejmě nelíbilo, ale její stížnosti ho nějak nevzrušovaly. Dokonce jí dovolil milence, protože on prý sex nepotřebuje. To ale ještě nevěděl, jakou chybu udělal…

  Nenaplnění vztahu i sexu ji už vyčerpávalo. Chtěla se cítit jako královna a být hýčkaná. Až se stalo to, co se stát jednou muselo. Byla se třídou popíjet a noc strávili u jednoho spolužáka, který měl volný byt. Ležela tam jen ona, její přepitá kamarádka a velmi sexy kluk. Sama by si na nic netroufla, byla stydlivá. Koukala do zdi a do ticha zaznělo „Můžu k tobě pod peřinu?“ Povolila to nejspíš jen díky alkoholu, který její normální chování potlačoval a dával volný průběh věcem, které by jindy nedovolila.

  Jeho ruce tak jemně a něžně zkoumaly křivky jejího těla, až měla husí kůži, jakou už dlouho ne. Bylo poznat, že i on má strach z její reakce, byl velmi opatrný. Když ale poznal, jak se jí to líbí, neváhal a pokračoval. Rukama zavítal i pod triko a jemně hladil její vzrušené bradavky. Dech se jí zrychloval a napětí vzrůstalo. Pak ji i políbil. Měl tak jemné rty, tak něžně se jí dotkly. Jeho plnější dolní ret bylo něco úžasného. Pohrával si s jejím vzrušením, s těmi divokými reakcemi na jeho doteky. Svíjela se mu pod dlaněmi jako housenka. Zkusil tedy sebrat odvahu a rozepnul jí kalhoty, aby se mohl dotknout její skulinky mezi nohama. Musela kontrolovat zvuky, kterým by tak ráda dala volný průchod. Nemohla si to ale dovolit, protože spolužačka ležela jen půl metru od toho všeho…

  K jejímu a asi i jeho zklamání tyto večerní hrátky nemohly pokračovat, bylo zřejmé, že by se to někdo dozvěděl, což nepotřeboval ani jeden z nich. Šli tedy spát, on ji stále objímal a hladil, dokud neusnula.

  Ráno se cítila mizerně, špinavě, že podvedla svého přítele. To ale netrvalo dlouho. Naopak. Byla ráda. Tento večerní zážitek totiž způsobil, že se jí otevřely oči. Zjistila, že její vztah je přesně to, co nikdy nechtěla. Nebylo tam nic, co by ji dělalo šťastnou. Neustálé hádky a problémy, nic krásného. Sice váhala, ale rozešla se s ním. Řekla si, že vztah už nechce ani vidět. Říkala si, že si najde milence a bude jí krásně. A tak vzala osud do svých rukou…napsala svému „zachránci“, který jí ukázal, jak něžné mohou být mužovy ruce. Nevěděla jak to udělat, ale nakonec to dopadlo dobře, aniž by se ztrapnila.

  Každý víkend za ním jezdila. Měl volný byt, takže měli dostatek prostoru pro řádění. A to si bylo řádění. Byl vášnivý, náruživý,  něžný…a hlavně, záleželo mu na tom, jak se to líbilo jí. Dlouhé minuty ji líbal a hladil, pohrával si s ní, jako malý kluk s autodráhou. Dráždil každý centimetr jejího těla, líbal ji naprosto všude. Obdivoval její krásu, oči se mu leskly při pohledu na její tvář. „Vypadáš jak anděl, jsi úžasná.“

  Sice neměla lásku, ale cítila se šťastná. Naprosto ji naplňoval a jí to dokonale stačilo. Mužům opravdu nedokázala věřit, takže o lásku nestála. Ani v nejmenším. Ale stejně stála o to, aby její život nabral jiný směr. Chtěla zažít něco nového a vzpamatovat se ze všeho. Potřebovala regeneraci duše. A tak si začala zařizovat práci v Anglii na koňské farmě, které tak milovala. Moc se tam začala těšit. Myslela si, že to bude přesně to, co potřebuje. Že až teď pozná opravdové štěstí. Věděla, že odjezd nebude šťastný, ale neměla co ztratit. Věděla, že to musí říct i jemu. Nečekala ale, že reakce bude tak zoufalá. „Naty, nejezdi nikam. Vždyť nevíš, co tě tam čeká. Nikdo se o tebe nepostará. Zůstaň tu se mnou. Víš, já tě mám totiž rád…víc, než připouštím a víc, než víš. Neřekl jsem to dřív, abys se se mnou nepřestala vídat, když vztah nehledáš, ale já jsem šťastnej jen díky tobě. Zůstaň prosím.“ Chtěla být silná, řekla si, že už nikdy před chlapem nezapláče. Zatlačila tedy slzy a řekla: „To si jen namlouváš. Za týden odlétám. Doprovodíš mě pak na letiště?“ 

  On byl nečekaně smutný. Nechtěl o ni přijít. Ale ona se zdála pevně rozhodnutá. Musela změnit svůj život, prostě to jinak nešlo.

  V pátek sbalila věci, v sobotu odjela k němu a tam jí slíbil, že v neděli ji odveze na letiště. Měli poslední noc. Věděl, že ji nepřesvědčí a nechtěl ji k ničemu nutit, ale chtěl se s ní rozloučit krásným způsobem. Pozval ji tedy na romantickou večeři, zašli do kina a došli domů, kde připravil horkou koupel, zapálil svíčky po celém bytě a vychutnával si její tělo. Hýčkal ji, líbal a pevně objímal. Cítila z něj napětí, ale i tak si to náramně užívala. Milovali se celou noc, ani chvíli nezamhouřili oči. Obložil si její tělo jahodami a ozdobil si ji i šlehačkou. Slízával z ní pochoutky, velmi je to oba vzrušovalo. Jazykem si hrál s každým kouskem a dráždil ji tak dlouho, až ona už dál nemohla. Byla umilovaná k smrti, absolutně vyčerpaní leželi v objetí a čekali, až bude čas k odletu. Prsty ji hladil po tváři a v očích byl vidět jeho smutek. Dal jí jemnou pusu na nos, ona vstala a šla se vysprchovat. Vyšla ze sprchy s úsměvem na tváři a nadšením, jak moc se tam těší. Namalovala se, učesala své zlaté vlasy a vydali se na cestu.

  „Opravdu sis to nerozmyslela?“

  „Ne. Přej mi štěstí. Uvidíš, že brzy zapomeneš a i ty někde najdeš štěstí.“

  Objal ji a nechtěl ji pustit. „Už musím jít. Víš, je lepší, že odjedu. Tady se totiž děje něco, co jsem nechtěla, aby se stalo… Já tě totiž miluju.“

  Odešla…