Muž od jezera

Vidím tě zcela jasně,
nakloň se trochu níž.
Venku je tak krásně.
Nechceš vykoupat se již?

Neboj se a pojď blíž
k hladině jezerní.
Lépe mě pak uvidíš
anebo na molo přisedni.

Čekám tě už spoustu let.
Suchý břeh neláká mne.
Jsi krásná napohled,
nabídl bych ti svoje rámě.

Leč bojím se toho všeho.
Venku nevím, co mě čeká.
Rozhodni se podle svého.
Vždyť život teče jako řeka.

Zůstaň ještě chviličku,
rád si s tebou povídám.
Díky za tu kytičku.
A nevěř nikdy pohádkám.

Svítí, svítí měsíček,
a ty jsi doma, drahá.
Posílám ti spoustu hubiček,
do moře mě to však láká.

Jsme rozdílné obě bytosti.
Soužití nelze sloučiti.
Užijem si chvilku radosti
a v duchu budem po sobě toužiti.

Trápím se tu a nevím,
kde se stala chyba.
V mutaci, genech, to ti nepovím.
Jsem člověk, ryba.

Jsem sám - jedinečný,
chybí jenom výběr.
Za přítomnost tvou jsem vděčný,
později bych ti už nechyběl.

Nejsem tu jenom sám,
jsou tu i jiné duše.
Víš, že rád tě mám,
raději odejdi jednoduše.

- - - - - - - - -

TOTIŽ - ODPLOUVÁM.