Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

nehrdina

30. 12. 2007
1
3
574

v autobuse 18.6.2007 , 13:44

Já bych chcíp a měl bych klid
vždyť každý cip to ví,
že mrtvé srdce nebolí

a netrápí se mrtvé svědomí,
kdo že jsem já a kdo jsme my
Anebo ze mi nejsme my?
a proč už nejsme my?

Myšlenky zaniknou v tom prázdném chladu
nebudu už vědět to co vím
proč na světě je tolik hladu
když sám si jídla nevážím

Mám všechno a nemám nic
radost mi vlakem odjela
mám všechno, co chci víc?

Chci se radovat z jitra,
z toho, že mám i zítra
chci se radovat z trávy
i z panelových domů
z kolejí, ze stínu stromů

i třeba z luxusu, jenž se mi hnusí
ze stolů pod ubrusy
z květinového vzorování
ale nejde to.

Je těžké být vždy bojovníkem,
vzdávám to, nechci zůstat snílkem
není to ostuda se bát,
není to nemožné boj vzdát.

3 názory

Oldjerry
30. 12. 2007
Dát tip
Emotivní, místy až téměř klišoidní a vzápětí obrat, který to klišé smete. Zajímavé psaní

reinka
30. 12. 2007
Dát tip
není to snadné .....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru