Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLaciná
Výběr: Print
20. 01. 2008
6
12
1753
Autor
Marcela.K.
probudit se je tak snadné
jen otevřeš oči...
mlha
stříbrný opar
se plazí oknem do ložnice
v očích písek
co propadal
až na dno
snění
krev se jen tak převaluje
nepění
neteče
neburácí
chvění?
máte to láci
mladá paní
zkušenost za tisíc
bolest za milion
a láska stále k mání...
zavírám oči
tulím se ti do náruče
poslouchám...
slyším
jak tluče
tvoje srdce
12 názorů
Marcela.K.
21. 01. 2008Jarmila Moosová Kuřitková
20. 01. 2008Marcela.K.
20. 01. 2008
Jak kotě si příst
v bezpečné náruči
myslet si ráno
že se budím
Jak tohle mám číst
kdopak mne to naučí
když náruč bezpečnou
bezděčně studím
Zvyk je prý košilí
z tvrdého drátu
namísto milence
objímám tátu
V duši mám své zámky
a příběhy krásné
ukázat je tak jemu
vidím jak žasne
Milé je objetí
jistota míru
O čem však denně sním?
V srdci mám díru
:-D No jo, jsem barbar....
Marcela.K.
20. 01. 2008Marcela.K.
20. 01. 2008Marcela.K.
20. 01. 2008
Nelíbí se mi to s tou mlhou. Jinak mi to příjde dobré. Jen nechápu, jsi ráda,že jsi se s tím člověkem probudila? Jsem z toho taková rozpačitá.