Nevěsta

Nevěsta

Roztáhnou ruce a letět..

dotknout se nebes.

Jsou modrá a daleká,

jako tvá láska,

čistá a hluboká.

Postavit  žebřík, vysoký do nebe,

tobě se přiblížit, kdo jen to dovede.

Dveře jsou otevřeny

a zveš mě dál.

Jak projít oponou představ a předsudků,

do svatyně svatých, bez obav, bez smutku.

Oblékám šaty, tvou láskou utkané,

jsou čistě bílé, bolesti protkané.

Bojím se podívat, pohlédnout do očí,

bojím se zvednout zrak,

srdce se rozskočí.

Tichý hlas...

hladí mě milý.

Neměj strach, pozvedni hlavu,

jsi pro mne jediná, jediná z davu.

Podej mi ruce své, tvé jsou mé paže,

přijmi mé obětí, platil jsem draze,

pohleď mi do očí, bez strachu, hany,

miluji cele tě, jsem milovaný.

Jsem ženich tvůj a toužím po tobě,

napít se chvály tvé plnýmy doušky,

kochat se doteky modlitby tvé,

vést dlouhé rozhovory při nočním sezení,

zapálit svíčky pokoje a hořet spolu.