Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDomovské Elegie
17. 06. 2001
5
0
1787
Autor
Stevenson
Domovské elegie…
Pivo jsem míval vždycky měl rád
a proto divu není,
že při čast
ých návštěvách Čechvždy k jeho ocenění
hosp
ůdku útulnousi n
ěkde vyhledám…
A nesedám tam sám
dám přednost společnosti
..Však
právě tentokrátk radosti, nebo k zlosti
další národní zvyk
jsem s
i tam při tom zažil..V
sále se strhl křika
aniž bych se snažiluprostřed
hospodsképračky jsem náhle
stál..
A pral se celý sál..
T
ož na vědomí beru,at
třeba sám jsem bit,hlavní je,
že se peru..Proti pár fackám nic
i sám je rozdávám..
povahu holubic
s chutí zas poznávám..
To v po
řádku je snad,jenom
tak vědět jistě,že Čech se pere rád
vždy
na tom správném místě..Matyjustin
19. 06. 2001
No jo, my jsme ty holubičí povahy, co se občas zavírají do uranových dolů a co v pětačtyřicátém nechaly umírat německé ženy, vyhnané z jejich domovů... my jsme ty holubičí povahy, jejichž panovníci se kdysi nechávali oslepovat, kleštit a zavírat... my jsme tu hudebně nadané holubice míru, které dobře znají tu písničku - já nic, já muzikant, to ty velké zlé panovačné národy... to my se jen tak serveme u piva, a pak zas "do smrti dobrý"... Děkuju, Steve, za tenhle exkurs do duše české...