Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVe stoce
Autor
Janinka
Ve stoce
Tak dnes znovu moje kroky
pádí do zašpiněné stoky,
kam dere se jen moje tělo,
co kdysi cosi chtělo,
kam dere se jen moje duše,
co každou chvíli jinam kluše.
Dnes jsem krysař bez svých krys
a lidský jed mi chutná jíst.
Jsem oblečená rána z bolu
a věř - přísahám bohu,
že zamknu slunce na západ
a celý svět usmyslím si rozsápat.
Od myšlenek k činům daleko
mnoho jich už přeteklo
přes břehy mých věčných hrází,
pak rukou smetu spoustu frází
a znovu je to v stejných kolejích,
až mě sprškou zlosti polejí.
Tak co dělat s touhou v hrsti?
Dávat pozor ať mě neopustí,
když mám ji jako motýla,
co pyl mu z křídel otírám?
Tak na mě počkej chvilku
na rozcestí u pelyňku
a drž se prosím štěstěny,
ať nebuším tu hlavou do stěny,
jako vždycky živote,
když kopretina vykvete
a znám tu vůni, jak ji znám.
Zapomínám, vzpomínám
v škarpě blízko u silnice,
někdy méně, někdy více,
že stojím v stoce přaden žití,
jak moucha, co se vždycky chytí.