Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Podivná paleta

07. 02. 2008

2902

Autor

Muamarek

Už zima z podzimu
servala poslední nepopsané stránky,
tvář vdechla do rýmů,
a měsíc kosí tmu světlem plné slánky…

Pláč hvězd měl almanach
a smích hrobového ticha míchal barvy,
jen bledé noci nach
požíral ledem srostlý strach jak pták larvy…

Hvězdy se zachvěly,
štěrbinou času nahlédly do nicoty,
a z křídel andělích
pírko se tázalo - tak co já? Tak, co ty?

Už podzim od zimy
nechal se obnažit až do morku kostí,
a s tóny pozdními
ji laská v podpaží, starostí ji zprostí…

Už podzim do zimy
přešel, vnikl divoce, tvář zbrunátněla,
strhané kostýmy,
tep odbíjí rok po roce, cos kdy chtěla…