Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePokus č. 30
07. 02. 2008
8
9
1171
Autor
danha
podívej
z nebe poprchává
nám požehnání na ramena
mýlíš se
lásko
jsem ta pravá
jediná
ta pro tebe žena
proč měli bychom blízcí být si
jen tím
že jeden jako druhý
když pestrost zvedá z páru křídel
to
které spojí osamělce v druhy?!
podívej
na ten kužel světla
jím Bůh nám cestu posvěcuje
kolikrát už se ústa spletla
v srdci
jež mdlí
když nemiluje
prý bolest tím
co zoceluje
ach
už jsme přece zoceleni!!!
podívej
z nebe poprchává
nebeské zlato máme na rameni ...
9 názorů
Krásně rozlamuješ rýmy do řádků, zní to pak tak pěkně nepravidelně pravidelně, neříkačkově a to se mi líbí:)*
jo, kontrasty se přitahují... taky se mi moc nezamlouvá "deštné zlato", ačkoli déšť mám ráda. Měla bych drobnou výhradu, ale moc pěkný pokus :-)*/
Jarmila_Maršálová
07. 02. 2008
proč měli bychom blízcí být si
jen tím
že jeden jako druhý
když pestrost zvedá z páru křídel
to
které spojí osamělce v druhy?!......to je pro mě z celého pokusu NEJ :o)))))))))))