Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA predsa bolí...
11. 02. 2008
5
7
1149
Autor
Martinius
Soľ sĺz ako biela krajka smútku pálila ma na duši
Plačeš...
Bola si soľou môjho života,
Ja som bol tvojim trápením
Slobodne ako pegas myseľ mi letela tmou
Plačeš...
Tvoj hlas pomaly stíchol, keď som letel preč
Ja viem...
Ty si stále blízko pri mne, no ja som už na konci sveta
Plačeš...
Ďaleko od teba letím slepý, hluchý zamatovou tmou
A ty...
Stále plačeš...
No ja nepočujem, čo vravíš, nevidím tvoj žiaľ
Ja necítim tvoje horúce slzy nazbierané v dlani
Ja letím
Letím a plačem...
7 názorů
uhm...je to trochu nadnesene ale v tvojej tvorbe je vseobecne dake cary-mary:) co ide z teba a uputava...a zahladi "nedokonalosti"...:) T
ešte viac sa odviaž, ešte viac ľahkosti tomu daj a bude to super... ten barok zredukuj na renesanciu ;o)
ale rozhodne chválim, bez diskusie
ano ako napisala usmata...trochu pateticke...
ale neje to zle...da sa z toho dost vytazit podla mna...casom...