Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekomedy
Autor
pavli
je to jen část ale snad to dokončím
Komedy
Jan Pavliš
1.část
Pozdrav
Je klidný zimní večer a v ulicích je nevšední ticho,město už dávno spí.,,Klep,Klep…..‘‘Stojím u dveří a snažím se vzbudit paní Sáru,alespoň to jméno stojí na dveřích.Čekám už pět minut a pořád nic.Zrovna se otáčím a najednou se pomalu otevřely bílé dveře zdobené Jmelím.,,Kdo jsi?‘‘zeptala se krásná dívka , její krása mi vzala dech i slova.,,Hej !‘‘ ,,Dobrý večer jsem Tom Dag, našel jsem v domě svého dědečka dopis s vaší adresou.‘‘ Ta dívka se podívala na dopis a na chvíli odběhla.
Po pár minutách sem zaslechl hlas staré ženy,,Pojď dál mladý muži‘‘
Ta mladá dívka mě dovedla do obrovské chodby z mohutným schodištěm a nádherným lustrem, ten dům byl jako ze snu ,všude drahé obrazy a tolik mramoru.,,Kdo jsi mladíku?‘¨‘ zeptala se podezřívavě starší žena.,,Jsem Tom Dag a nesu vám dopis‘‘
,,Posaď se Tome,kdo tě sem poslal?‘‘,,Našel jsem ten dopis v domě svého dědečka.‘‘Žena začala číst dopis a z ničeho nic mě vzala za ruku a začala plakat.,,Co se tam stojí?‘‘ vůbec jsem nevěděl co se děje.,Čti!‘‘ ,,Milá Rouse moc tě miluju a nemám možnost se k tobě dostat, nic jsem neudělal věř mi, tvůj otec mě chce zabít ale dal mi nabídku ,odjedu z města , prý mě nechá ……....‘‘ dál už byla jen krev a pírko.A ještě něco fotka,byl na ní dědeček a dva muži,jeden měl brokovnici a druhý držel s dědou padlou lišku .,, Kdo to je ?‘‘
Zeptal jsem se zděšeně.,,Tvůj dědeček Ralf , dědeček Maxe , Peet a můj otec Fox Deep‘‘ ,,Kdo byl Peet a kdo je ten Max:‘‘ Peet byl zasranej mafiánskej boss a každej to věděl a nikdo to neřešil , Max teď řídí obchody!!‘‘
,,Je lež!!!!!!!! , lžeš Max je slušný člověk a já si ho vezmu!!!!!!‘‘
Začala křičet ta mladá dívka , ale bylo vidět že tomu trochu věří z modravých očí jí tekli slzy.,,Lili‘‘řekla uklidňujícím hlasem její babička.,, Kdo je ta Rouse ?‘‘ Zeptala se Lili a plakala dál.,, Já jsem byla Rouse‘‘ řekla její babička.,,Jak je to možné?‘‘ zeptal jsem se dvojhlasně s Lili.
,,Byla jsem ještě mladá a Ralf byla moje jediná láska ,ale když se rozkřiklo že byl mafián a spáchal sebevraždu změnila jsem si jméno,Rouse my ho pořád připomínala.‘‘Bylo mi nepříjemné zjištění ,že jsem objevil něco ,co mělo být utajeno , a jen kvůli mně teď všichni trpí.
Rozloučil jsem se a při odchodu jsem potkal muže s černým kloboukem ,v doprovodu dvou mužů ,oba byli jeho ochranka ale tvářili se jako rodinný příslušníci , jen zbraně u pasu a nezvykle drahé obleky mi řekli ať jdu dál. Ani jeden mě nepozdravil jenom se na mě divně dívali ,bylo to velice nepříjemné a tak jsem šel na autobusovou zastávku k přilehlému domu. Na zastávce jsem byl jediný a v ulicích bylo ticho ,až mě zamrazilo.Najednou ke mně přiběhl jeden z těch dvou mužů a zatáhl mě do temné uličky poblíž zastávky.,,Necháš Lili na pokoji zbabělče,braň se !‘‘Z ničeho nic mě hodil na zem a začal do mě kopat a pořád opakoval to samé.,,Necháš ji , rozumíš? jinak si mrtvej!‘‘Neviděl jsem vůbec nic ,jenom jsem cítil hroznou bolest.,,Nech ho!‘‘ zakřičel nikdo ,ale já ho vůbec nezahlédl byla tam tma . Ten muž mě začal bránit. Když už ho složil řekl jen ,,Pozdravuj Maxe ty děvko‘‘ a to je vše co si pomatuju .Ráno jsem se probudil v domě svého dědečka a nademnou stál vysoký muž staršího věku s pleší,,Si jen odřenej‘‘ řekl a pousmál se .
,,Kdo jsi ?‘‘ zeptal jsem se zvídavě namísto díků za život.,,Jsem Karlos Smith , asi mě neznáš ale já tebe ano, včera v noci jsem tě sledoval‘‘Proč!?‘‘ zeptal jsem se zděšeně.,,Tvůj dědeček pomáhal mé rodině jak se dalo, a taky vím že nespáchal sebevraždu tu noc jsem byl totiž schovanej v autě‘‘řekl smutně a uronill slzu.
,, Prosím pověz mi o té noci a o tom včerejšku‘‘prosil jsem toho muže ,když mi zrovna vyměnil obvaz.,, Ten večer měl tvůj děda jet na statek pana Deepa , za Peetem pro auto , který mu tam připravil Fox na cestu z města , mělo mýt pnou nádrž a nějaký peníze v kufru . Já jel s ním abych mohl auto kterým jsme tam jeli vrátit svému strýci .Vše šlo podle plánu ,až do té chvíle kdy Ralf trval na tom že se naposledy setká se Sárou‘‘ Karlos přestal mluvit a z očí mu ztékala slza za slzou.
,,Co se stalo?‘‘ zeptal jsem se opatrně , protože bylo znát že Karlos měl k mému dědečkovi velice blízko.,, Peet byl proti, ale Ralf na tom trval, po dlouhém dohadování ho Peet umlátil lopatou a auto spustil ze skály,já se jen tak stihl ukrýt za stodolu , nejhorší je že Fox k tomu celému přihlížel a auto potom zapálil.Hned jak sem tě viděl jít k Lili došlo mi že budou problémy,je mojí povinností ti pomoci očistit tvého dědečka,jako malý jsem neměl nic ale on mě , matce , otci prostě celé naší rodině pomáhal,byl víc než rodinný přítel,byl jejím členem a ty také.‘‘
,,Kde je tvoje rodina?‘‘ Peet ji nechal upálit v našem domě od té domy se toulám ulicemi a občas přespím tady.ale teď si tu ty takže sem bez domova.‘‘ ,, Ne!,jsi tu vítán‘‘ řekl jsem, nic jiného jsem říci ani nemohl , potom všem jsem mu zavázán tak jako on dědovi .
………………………………………………………………………….
2.část
Nákup
,,Velice ti děkuji‘‘řekl Karlos a donesl mi dopis.,,Co je to ?‘‘zeptal jsem se udiveně,přece jenom tajemných dopisů už bylo dost.,,Nevím jako by Ralf věděl že se potkáme ,tak mi to tu pro tebe nechal.‘‘Pomalu jsem otevřel obálku a zděsil se , v obálce bylo padesát tisíc a malí vzkaz,,na nákup,ps:Karlos tě naučí střílet.‘‘ ,,Tak deme !‘‘ Zakřičel Karlos a nasadil si boxera.Vyšly jsme z domu ,Karlos se pořád rozhlížel a jenom opuštěnými uličkami jsme došli k metru.V metru bylo jen pár opilců,bezdomovců a spoustu policistů.,,Dělěj jako by nic.‘‘Zašeptal Karlos a zatáhl mě do metra.Podzemkou jsme dojeli k opuštěnému vrakovišti.,,Tady nechceš nakupovat zbraně?Nemáš horečku?,není tu ani noha‘‘řekl sem zklamaně a Karlos se jen pousmál a šel dál .,,Poď‘‘ zařval na mě.Šli jsme okolo zbytku autobus,kolem vyhořelé limuzíny a zastavili jsme před obrovským poklopem co vedl do země,jak poklop od kanálu.Karlos ho zvedl a šel dolů,nevěděl jsem co dělat a tak jsem ho následoval.,,Zdání klame‘‘ řekl Karlos a zavřel poklop,začal klepat na nějaké dveře.,,Heslo!‘‘ ozvalo se . ,, Nasrat!‘‘ nic se nedělo,začal jsem se bát,…..Slyšel jsem cvakat něco za dveřmi , jako by se nabíjeli zbraně, ,,to je v hajzlu‘‘ řekl sem si jen tak pro sebe.Najednou se otevřeli.,,Karlos!!‘‘ zakřičel jakýsi vrátný radostně a podal mi láhev whisky ,která je po celém městě zakázaná.Nestačil jsem se ani rozkoukat a Karlos mě táhl dál dlouhou uličkou , po pár metrech jsme byli prošacováni dvojicí mužů s úplně novými modely samopalu Thompson .,,Cajk?‘‘ zeptal se Karlos.,,Běžte‘‘ muži nás pustili dál chodbou a zabavili láhev whisky.Najednou jsme se ocitli na jakémsi balkóně nad neuvěřitelně velkým podzemním sídlem co jsem kdy viděl,bylo sice první ,ale bylo jako město.
Všude byly malé stánky se zbraněmi , whisky a uprostřed jakási centrála toho všeho.,,Vy jste mafie?zeptal jsem se opatrně Karlose.
,,Jasně vole‘‘odpověděl člen domobrany , no měl to našité na paži a bylo jich tam víc.Všichni měli Smith&Wesson Model 27 Magnumsamopalu Thompson , spoustu nábojů , boxera a teleskop. Kráčíme si směrem k centru a Karlos se pořád rozhlíží.,,už si někdy střílel?‘‘ zeptal se potichu.,,Jo ‚‘ zašeptal jsem. Karlos mi podal Magnum a ukázal východ , ,,sejdem se u dědy běž!!‘‘ Karlos se otočil a začal střílet po skupince mužů s černými klobouky a samopaly.,,poběž a vem ji s sebou!!‘‘ přikázal mi člen domobrany a ukázal na dívku s dlouhým kabátem , byla jako princezna ale poznal jsem že vyrostla ve společnosti zabijáků uměla střílet a utíkat taky .Dva muži z domobrany nás vyvedli ven a jeden z nich mi dal klíče od auta,byl to Ford Model T Coupe , malý čtyřválec s dvoustupňovou převodovkou a maximálkou 72km/h .Byl to malý nenápadný vůz , jel jsem co nejrychleji to šlo.Kousek od vrakoviště čekali Maxovi chlapi v autech a jeli přímo proti nám.Stočil jsem to doprava a prorazil zbytky oplocení,potom se to vzal přimo na město, měl jsem malej náskok,ale jim ty auta přece jenom jeli víc.Neměl jsem šanci jim ujet bez nějakého nápadu , ale ta holka to zvládla za mě vytáhla devítku a začala po nich střílet, bylo to super,až do tý chvíle kdy palbu opětovali.Byl jsem blízko mostu kterej se opravoval strhl sem to k němu a zkusil ho přejet.Cesta byla namrzlá , auto se zaklínilo mezi zábradlí, ta holka vyskočila z vozu a pomohla mi ven, dveře se totiž zasekli tím nárazem.Naštěstí byl opodál zaparkovanej malej sporťák Mercedes SSKL 1930, byl to malý luxusní vůz a dal se lehce ukrást neměl střechu a já ho nastartoval docela snadno,no von v tom voze zrovna balil nějaký makléř lehkou dívku a tak sme je z toho auta vyhodili.Cesta byla klidná , Maxovi chlapi zůstali vyset na mostu a tak jsem a zastavil až před domem.,,Kam chceš hodit?‘‘ zeptal jsem se té dívky. ,, Ráda bych byla s tebou nemám kam jít‘‘snad kvůli těm smutným očím , nebo z toho vzrušení ,vzal sem ji s sebou.
a nováčci fasovali boxera ,,jako při stavu ohrožení‘‘ řekl jsem s lehkým sarkasmem.,,Dyť jo‘‘ zvolal člen domobrany,,chcou nás zničit Maxovi stoupenci a že jich je kurva dost!‘‘ ,,Konec kecání jdeme nakupovat‘‘řekl Karlos a měl ňák naspěch,,Co je?" ,,S nikým se nebav každej druhej dělá pro Maxe, kdyby něco sejdem se u dědy .‘‘ Pokračovali jsme kolem stánků se zbraněmi a Karlos koupil mě i sobě Smith&Wesson Model 27 Magnum ,
,,Já sem Tom Dag a ty?‘‘ ,, Já vím každý mluví jen o tobě , já jsem Kristýna‘‘Celej ten den byl jak z hororu a proto sem si šel dát sprchu a celou láhev whisky co se jen tak válela v Karlosovejch věcech ,pořád mi nebylo jasný odkud mě ta holka zná.
Po sprše sem si šel pro deku , nechtěl sem jí vzbudit a radši sem nechal zhasnuto ,beru si deku a ona mě chytla za ruku a začala se semnou líbat,bylo tak rychlí že sem jí nemohl říct ne,ani sem nechtěl.
Celou noc sem přemýšlel o tom ,kdo je ta dívka s kterou spím?.Proč ji domobrana doprovázela a odkud mě zná? …………,,Nespi demente‘‘zašeptal Karlos.,,Poď‘‘šli jsme do kuchyně.,,S tou holkou si nehraj je členem představenstva naší věci‘‘ ,,Vaší věci?‘‘ ,, Jo organizace bojující s Maxem.‘‘,, Můj děda tam byl taky?‘‘ ,,Tvůj děda byl zakladatel a Maxův dědek založil jinou rodinu, ty rodiny spolupracovali ,ale pak nám vyhlásili válku.‘‘Karlos pak donesl whisky a potom , ,,Kde to sem?‘‘…..
…………………………………………………………………………
3.část
Stěhování
Probudil jsem se v úplně jiném pokoji, vůbec to tu nepoznávám.
,,To je dost , konečně tě napadlo se vzbudit.‘‘ ,,Kdo jsi?‘‘ zeptal jsem se zděšeně.,,Nic se neboj ,Jsem Tod Bang,Karlos musel odvézt Kristýnu a tebe schoval u mě.‘‘ ,, Schoval? Proč?‘‘ ,,Byla u vás šťára ,Max zjistil že si ve městě a chce se tě zbavit.‘‘ ,,Ale já mu nic neudělal!!‘‘ Zakřičel jsem. ,, Děláš mu do Lili a hlavně tvůj děda byl úhlavní nepřítel jejich rodiny.‘‘ V tu chvíli jsem věděl , že ve městě není bezpečno.,,Musím z města!‘‘ Zakřičel jsem a hledal zbraň.,,Nikam.‘‘ Ty budeš noví ředitel firmy a my tě podpoříme, Max by si tě určitě jednou našel.‘‘Najednou zapískaly gumy aut.,,Vem si to a di k baru dozadu‘‘zašeptal Tod a podal mi uniformu ,která vypadal jako námořnická ,ale namísto hodnosti tam bylo Todies bar.,,Dělej!!‘‘Popohnal mě Tod.,,Kde je ? kde jet sráč?!!‘‘zaslechl jsem křik dvou mužů , rychle jsem se oblékl ale k baru bych to nestihl.Jeden z nich se ke mně blížil,viděl jsem ho skrz klíčovou dírku ,muž byl oblečen jako ty v na vrakovišti,v levé ruce měl baterku a v pravá zbraň, byl to Colt Detective Special.Tuhle zbraň mají jen policajti, bylo jasný že Max má sví lidi všude.Policie bylo poslední místo , kde bych měl hledat pomoc.Muž už otevíral dveře a jediný co mě napadlo bylo dělat ,že přerovnávám bedny , bylo to tak narychlo , že sem si nevšiml s čím ty bedny sou.,,Co tady děláš?!‘‘zeptal se ten chlápek.,, Rovnám bedny‘‘odpověděl jsem a doufal že odejde.S čím?‘‘a do hajzlu, vůbec netuším co tam je.,,Nevím pane, jsem tu noví a neumím číst.‘‘Zrovna přiběhl Tod a začal ječet.,,Dělej! Za co tě platim?!‘‘,,Ano pane‘‘ odvětil jsem a rovnal dál ty bedny.Muž šel s Todem někam ven a já byl tak vyděšený , že jsem všechny bedny přerovnal.Když už jsem byl hotov , přišel ke mně nějaký mladík s uniformou barmana a požádal mě o pomoc na baru.3ichta byla celkem nuda , pořád jsem nosil drinky a myslel na Karlose s Kristýnou.Pak se objevila ona , dívka jako vystřižená z módního časopis, dlouhé černé vlasy,průzračné modré oči,štíhlá postava a zářiví úsměv.,,Jednu Tody Mňamku‘‘řekla ta slečna a požádala mě o popelník . Donesl jsem drink i popelník a ta slečna si mě přizvala ke stolu.,,Promiňte slečno ale já mám práci‘‘ řekl jsem zklamaně a šel k baru. ,,To je dobrý Tome ,slečna je stálý host‘‘ řekl Tod zrovna když se vracel k baru. Přisedl jsem si tedy k té slečně a hlavou se mi honily myšlenky tipu, asi se jí líbím , třeba mě pozve k ní domů a tak každej chlap ví o čem mluvím.,,Dělej že si povídáme , pak mě polib a půjdeme do auta ten modrý Chevrolet vedle lampy naproti.Začal sem se s ní bavit a ona mě hned popadla a políbila.,,Tode já si půjčím‘‘řekla nahlas přes celý bar a táhla mě k autu. Sedli jsme si do auto a objeli bar.,,Teď mě dobře poslouchej, di do baru těmi dveřmi bez zámku a vem tři tašky , jsou tam zbraně. Potom pojedeme ke mně a počkáme na Toda.‘‘ Na nic jsem se neptal a šel rovnou do baru.Dveře byli odemčené a přímo naproti mně stál stůl plnej zbraní,tři tašky a vzkaz ,,Vem to nejdůležitější.‘‘
Posbíral jsem skoro všechno co střílelo , zbylo tam jen pár devítek a jedna brokovnice ,tu sem si strčil pod bundu a šel k autu.Najednou se po mě rozběhli čtyři chlapy se samopaly,já měl Thompsona v tašce a tak sem rychle naskočil na zadní sedadlo auta.,,Jeď! Dělej!‘‘ začal sem křičet na tu holku v autě. Začaly jsme jim ujíždět ale zabavili auta co jely okolo a přímo za náma .Chtěl sem ponich začít střílet , ale Thopson se zasekl . Vytáhl sem teda brokovnici a snažil se je setřást , bylo to docela na hovno , protože ta holka s tim autem pořád kličkovala.,,Střílej na kola!‘‘zařvala na mě a strhla to do tunelu.
Začal sem mířit na kola ale došli mi náboje , chtěl sem jí nacpat nábojema a ta holka spustila,,Ne ser na to , brokáda je na blízko!‘‘
Vzal sem teda Colt 1911 na 7 nábojů a střílel na kolo.Po vystřílení zasobníku se pořád nic nedělo a tak sem střílel na řidiče.Hned na třetí ránu to chytil a auto se srazilo s autobusem , naštestí ucpaly silnic a tak nás nikdo nemohl sledovat.Jeli jsme okolo Národní Banky a kolem nějaké knihovny.,, Vůbec to tady neznám‘‘ Řekl jsem a ona jen,,Si zvykej tohle je tvůj nový domov.‘‘Zastavily jsme před obrovským bílím domem byl to největší dům jaký sem kdy viděl,byl to malí zámeček plný domobrany a nespočtu krásných holek.
Najednou jsem si uvědomil , že se mi otevřel svět plný peněz a tím i moci.Už nebudu muset pracovat za pár stovek týdně,teď budu mýt vše během dne,jsem mafián.,,Ruce na kapotu‘‘řekl člen domobrany.,,Neboj , budou tě chránit tohle je vstupní prověrka , každý ji prošel.‘‘Řekla ta holka co mě sem dovezla a pořád se na mě dívala.Po prohlídce mě dovedla na pokoj,byl úžasný.
Skříň plná obleků jen pro mě.Taky jsem dostal auto červené Buggati a osobní ochranku.Dva namakaný chlápky s velikým smyslem pro humor,hned jsme si padly do noty. V pokoji byl i klíč od skladu .
,,Kde je sklad?‘‘zeptal jsem se .Jeden z členů ochranky ukázal na dveře v pokoji.Hned jsem je otevřel a radostí jsem si zařval ,,wow!!‘‘
Zrovna přišla ta holka a spustila,,Sklad se doplňuje každý čtvrtek , nebo podle potřeby.‘‘
Sklad byl plný munice a nóbl šatů, zacházeli se mnou jako s králem.
………………………………………………………………………….
4.část
Šok
Ta holka mě vedla přes celý zámek až k sobě do pokoje.,,Kdo jsi?‘‘
,,Sem Lucka‘‘aha to my toho řekla.Zatáhla mě do dovnitř a vrhla se na mě , byla to nádherná noc , jenom sem se probudil svázanej s Colt Detective Special u hlavy.,,Co to kurva je?‘‘ ,,Klidni se teď nám pěkně řekneš , ckde je Karlos.‘‘ řekl jeden z těch chlápků co mě vyslýchali.Už jsem chtěl mluvit , ale najednou se objevila moje ochranka ,Karlos ,Lucka ,Kristýna a Lili!!??? ,,Co tady děláte?‘‘ ,,Zachraňujeme tě , byly jsme napadeni Maxem a jeho lidma , zajdi si do pokoje pober zbraně a jeď s Lili!!‘‘ nechápal jsem co se děje , s Lilinou pomocí jsem našel pokoj a vzal zbraně s klíčky od auta. Začal jsem utíkat dlouho chodbou k východu.Nebilo jen tak táhnout asi stokilovou tašku plnou munice pro dvě války.Byly jsme u dveří ale tudy to nešlo. Venku stály Maxovi chlapi.,,Tudy ne‘‘ zašeptala Lili a táhla mě do dveří vedle vchodu,byly to shody do garáží.Ty garáže byli plný nóbl aut a byli tam asi tři Buggati , nebyl čas všechny zkoušet otevřít . Lili vzala hasičák a rozbila okno u dveří spolujezdce.,,Stejně z něj budeš střílet‘‘řekla ironicky.Sedla do auta a nevím ani jak , měl jsem plno práce se zbraněma , ta holka nastartovala.,,Co Karlos a Kristýna?‘‘ ,,Jsou dávno pryč,‘‘ Pořád jsem byl nějak mimo tenhle styl života , všechno bylo moc rychlí a já nestíhal.Lili se rozjela přímo proti dveřím , byl jsem docela vystrašenej a radši jsem si lehl na zadní sedačku a nachystal Thonpsona .Najednou to auto hrozně cuklo, Lili projela vrata.Byla to hrozná rána jak to s tím autem škublo spustila zbraň a já si prostřeli botu, hrozně to pálilo a pořád z toho tekla krev.,,Snaž se na to nemyslet a střílej , když se odsud dostanem bude o tebe dobře postaráno.‘‘ Asi mi nezbylo nic jinýho než začít kropit na ty děti , který po nás šli.Bylo to snad nejhorší co jsem kdy udělal , vyměnil jsem svůj a její život za skoro nevinné děti kterým nebylo ani sedumnáct!V tu chvíli jsem si uvědomil jak nás peníze kazí , sami sedíme za stolem z mahagonu a školáci za nás umíraj.Bylo mi z tohona nic a k tomu ta noha , začal jsem brečet a do toho pláče se ozývala moje zbraň , která zabíjeli chlapce ve věku dědí co si dělaj řidičák nebo chodí randit do kina namísto umírání.
Byl to ,,můj boj‘‘ , buď já a Lili nebo děti co po nás šili hrozný dávky včel se smrtícími žihadly.Ještě chvíli sem ponich kropil , ale noha mě bolela víc a víc,to je vše co si pomatuju.Začalo to jako pohádka a končí to jako noční můra , návštěva zámečku je pro mě doživotní šok.
………………………………………………………………………….
5.Část
Agresor
Probudil jsem se u Toda v pokoji hned za barem.,,Kde je Lili!!!?????‘‘začal jsem křičet na celí pokoj, ale nikdo s neozýval.3el jsem do baru a na zemi ležel Tod v louži krve. ,,Ne!!proč?‘‘padl jem vedle Toda a držel ho v náručí, musel tam ležet aspoň hodinu,tolik krve jsem viděl poprvé.Všude bylo plno nábojů ale Lili nikde.Šel jsem do sklepa pro nějaké zbraně,Musím se pomstít!‘‘Měl jsem sice prostřelenou nohu ale ten vztek mě poháněl dál,Otevřu sklep a tam Lili schoulená v koutě.,,Pojď ke mně‘‘ řekl jsem smutně.,,Max!! byl to Max!‘‘ řekla vztekle.,,Zabil mi bratra!‘‘ zakřičela a padla mě do náruče, bylo toho na ní moc ,psychicky to neunesla a omdlela.Asi po hodině přijel Karlos s Kristýnou.Poznal jsem je po hlase,a začal na ně volat.Karlos okamžitě přiběhl a odvedl mě do pokoje, tam čekala Kristýna a kouřila jednu za druhou.,,Panebože!!‘‘zděsila se když mě viděla,okamžitě donesla obvaz a začala mě ošetřovat nohu.Karlos mezitím dovedl Lili a hodil jí na postel.Ta tam potom brečela na polštář.Tenhle svět se mi čím dál míň líbil,z přátel jsou mrtvoly a ty cítíš beznaděj a pocit bezmoci, jako by se vše dělo okolo mě a já byl v nějaké báni a nemůžu s tím nic udělat.,,Dost!‘‘zařval jsem a všichni na mě koukali jak na blázna.Nohu jsem měl docela v pořádku jen mi chyběl palec.,,Svolej rodinu musíme s tím skončit jednou pro vždy!‘‘
Karlos mi vysvětlil že rodina se sejde až za týden , do té doby jsem měl užívat života pod dohledem ochranky , bylo to hrozný!Lidi se mě báli a nebo jsem měl málo soukromí.Jednou jsem utekl z pokoje do města a potkal Lucii.,,Ahoj‘‘vykřikla radostně když mě spatřila.
Nevím proč ale byla ráda.Hned jsme šli do kina a byl to opravdu nádherný večer.Domluvili jsme se i na další dny a já se do ní doopravdy zamiloval.Poslední rande si semnou chtěla dát kousek od hřbitova.Divný místo pomyslel jsem si , ale asi chce bejt o samotě.
Na ten den jsem se moc těšil , budu přece mít rande s nádhernou holkou.Z domu jsem zase utekl oknem a po cestě na hřbitov jsem koupil poslední dvě růže v obchůdku hned vedle domu.Hřbitov byl tak pět minut cesty takže jsem měl čas přemýšlet o světě v kterém teď žiju a jak mi změnil život.Byla to nejrozporuplnější úvaha co jsem zatím měl.Cesta mi utekla ani nevím jak.Přišel jsem k hřbitovu a Lucka ke mně přiběhla se slzama v očích a podávala mi zbraň.,,Vem si jí , promiň mám tě ráda ale donutili mě k tomu,čekám tvoje dítě.Bylo to jak ledová sprcha,vzal jsem Lucku za ruku a začal utíkat,zrovna se objevili dva chlapi s Tkompsonama a začali střílet,Lucka mě strhla za sebe a schytala tom za mě.Těm dvoum zrovna došli náboje a já je zastřelli tou zbraní od Lucie.Padl jsem vedle ní a viděl jí umírat v náruči , nikomu bych tenhle pocit nepřál,byla moje všechno.5ekla jen uteč a ten nádherný lesk v jejích očích navždy zhasl.Držel jsem ji snad celou noc,byla to věčnost.
Pak jsem se rozběhl na ty dva a zjistil že jsou to mladí kluci,vzal jsem lopatu z hrobu opodál a začal je mlátit,rozmlátil jsem jim hlavy,byl to hnus,sám sebe sem se bál,Lucku mi to nevrátilo.Sám sobě se hnusím.Teď jsem měl tuplem náladu se pomstít,Tod,Lucie a nenarozené dítě. Lucii jsem zakopal a dal jí místo náhrobního kamene sochu anděla,která se válela v kůlně hrobaře.Bylo mi na nic,sel jsem domů.Kolemjdoucí se na mě divně dívali byl jsem celý od krve a v očích jsem měl vztek,strach a smutek.Do domu jsem šel dveřma,bylo mi jedno že zjistí můj útěk,teď by mě mohli i zabít byl jsem jak bez duše.
………………………………………………………………………….
6.část
Kristýna
,,Kde si byl?!‘‘spustili na mě jako na malího kluka co chodíš pozdě domů.,,Sem dospělej‘‘zařval jsem a začal brečet jak malej kluk.Než na mě spustili nekonečnou řadu otázek typu:co je?Proč si od krve?Kde si byl?…..Zavřel jsem se do pokoje a nevnímal okolní svět.Jediný co jsem chtěl byla pomsta,když ke mně vešli násilím a začali se vyptávat,úplně jsem po nich vyjel,byl jsem jako zabiják,nic sem necítil a šel pořád proti ranám přátel, kteří nevěděli co mi je.Po chvilce mě svázali a nechali bejt.Za hodinu se vrátili a já jim vše řekl.,,Máš štěstí že si živej,Lucie byla totiž s proti nám , dobře jí tak!‘‘shodla se většina,všichni až na mě.Věděl jsem že kvůli ní nehnou ani prstem.Myšlenka , že můžu opřít o přátele během vteřiny a nic se nestane , byla otřesná.Karlos musel jít pro ,,peníze za ochranu proti požáru‘‘a já tam jen tak seděl v pokoji a přemýšlel o smrti.Kristýna byla tak hodná a začal se semnou bavit i jinejch věcech,o autech , zbraních a tak.Kristýna teď byla taková moje vrba , dokonce mi dovedla vycvičenýho psa , poslouchal na slovo.Byl to Himalayan Sheepdog , Himalájský ovčák , celý bílí, půl metru vysoký a hustou srstí.Říkal jsem mu Buck.Byl to takovej mazel a hlídal mě líp než ochranka.Každej den sem ho chodil venčit a Kristýna semnou.
Pomalu jsem přestával myslet na Lucii , ale někde ve mně jsem pořád křičel její jméno. Moc mi chyběla , ale Kristýna pomalu zaplňoval to prázdno co ve mně přebývalo.S Kristýnou jsme si měly pořád blíž , chodili jsme do kina , koukali dlouho do noci na hvězdy , ale vše pod dohledem ochranky.¨Kristýna byla fajn , ale nemohl jsem dostat z hlavy Lucii.Bylo to dilema , budu sám se vzpomínkou na Lucii nebo budu šťastný ale za cenu viny.Bylo by těžké rozhodnutí , nebejt Kristýny a jejího náhlého polibku.V tu chvíli jsem se okamžitě rozhodl , budu žít dál a naplno , ale za cenu výčitek.
Bylo to super , pořád jsme se líbali a užívali si , ale oba jsme věděli že v našem světě je láska nepřípustná.
Asi to zní bláznivě , oba jsme to věděli , ale pravidla se musí porušovat.Začalo to jako nevinej žert , ale přerostlo nám to přes hlavu.
………………………………………………………………………….
7.část
pochopení
Brzo ráno mě začal budit Karlos a podával mi zbraň.,,Poldové!!‘‘křičel zděšeně a běžel otevřít okno které vedlo na střechu protějšího činžáku.,,Platit je nestačí , kurva!‘‘Karlos byl dost nervní , ani se nedivim polici dostává dost peněz a zrovna když po nás jdou tak máme pokoj plnej whisky , je to jako noční můra , Karlos mě vzal za ruku a odvlekl k oknu ,,běž!!‘‘volal a strkal mě ven z místnosti , vzpomněl jsem si na fotografii Lucie.Nemohl jsem ji tam nechat , doběhl jsem pro ni a poslal Karlose pryč , když jsem se vrátil k oknu jeden z policistů vykopl dveře doběhl ke mně a snažil se vytáhnout zbraň.Naštěstí se mu zasekla v pouzdře . Byl mladší než já , asi nováček , koukl jsem mu do očí , bylo vidět že má strach.Už tehdy jsem nechtěl střílet , ale překonal sem to málo dobra v sobě a zamířil , ten kluk tam jen čestně stál a s myšlenkou na smrt se odmítl vzdát , nabil pomalu jsem začal tlačit na kohoutek , jenomže jsem si všiml snubního prstenu na jeho ruce.,,
Sklonil jsem zbraň a oba jsme věděli že můžu jít.Dodnes se rád že jsem ho nezabil , nebylo to naše poslední setkání.
………………………………………………………………………….
8.část
Lucas
Skočil jsem z okna a utíkal k silnici po cestě jsem potkal pár policistů.
Naštěstí mě nikdo z nich neznal , policie ještě nevěděla že existuji , pomalu jsem šel k tamní silnici a všiml si Karloe jak se válí na zemi a nemůže dál.
Zvedl jsem ho a dotáhl k taxíku co čekal opodál , řidič byl vyděšený jak malej kluk.Byl velice ochotný nám pomoci , úplně jsem se divil.
Taxikář vytáhl zbraň a vážně mi pohlédl do očí.Ten pohled mi byl velice povědomí , měl jsem pocit bezpečí.,,Vem si ji a až zastavím doveď Karlose do zámečku vše už je připravené‘‘řekl vážně , nevím proč , tomu hlasu jsem důvěřoval.Ten hlas mi byl povědomí , ale ten muž ne , starší pán s bradkou a stejným prstenem na řetízku jako mám já.Auto se rozjelo a pomalu nás vezlo k zámečku.Hlavou se mi pořád honilo kdo je ten muž?,proč mu důvěřuju?,byl jsem zvědavý , ale měl jsem strach se zeptat.Ten muž na mě pořád koukal a občas se pousmál , jako by ze mě měl radost.Zámeček se blížil a já byl plný otázek.,,Kdo jste?‘‘ zeptal jsem se s chvějícím se hlasem potichu.
,,Opravdu nevíš?‘‘z toho muže šel strach , měl jsem pocit že ho znám , ale nevím kdo to je.
,,Ne , nevím kdo jste , ale jste mi povědomí.‘‘Ten muž zpomalil koukl na mě a s vážným ohledem v očích řekl.,,Jsem Lucas , tvůj stríc.Ta odpověď mě neuklidnila , ale naopak.Dosud jsem si myslel že strýce nemám.Karlos mi taky moc nepomohl byl úplně mimo , jediné byl schopen vnímat byla nepřetržitá bolest.Muž zastavil u zámečku a řekl ať počkám , přiběhli muži z domobrany a odvedli Karlose.Lucas se pečlivě rozhlédl a dal mi zbraň.,,Nech si ji pokaždé u sebe , je možné že máte na zámečku zrádce , Tome podívej se na mě , máš možnost odejít , opravdu chceš tenhle život?‘‘řekl a v oku se mu leskla malá slza.Nevěděl jsem co odpovědět , potřásl jsem mu rukou a odešel na zámeček.
………………………………………………………………………….
9.část
Můj boj
Přišel jsem do pokoje plný otázek a nejasností z rozhovoru s Lucasem , a najednou mi spustili slzy.Přiběhla Kristýna a dva členové domobrany.V mojí posteli byla hlava Bucka.Kristýna rozkázala posílit stráže a dala mi doprovod , doprovod jsou lidi z domobrany , jenom cvičeni pro ochranu jednotlivce a nikoho jiného.Bylo mi jasné , že ta hlava byla výstraha pro mě , ne pro rodinu a ani pro Karlose , byla jenom pro mě.Kristýna se mě snažila uklidnit , ale pro rodinu jsem teď byl hrozba , když mě nenechají napospas konkurenci zajistím všem velké problémy , zajistím válku mezi rodinami.
Začal jsem balit , šel jsem do skladu a pobral zbraně , šel do garáží a chystal se jet někam daleko od rodiny , ty kluci z doprovodu sedli do auta a jeli taky.Když jsem byl u brány zastavila nás domobrana a poslal zpět se slovy,,Tvůj děda rodinu založil a ty ji jednou povedeš , nikdy tě nenecháme napospas.‘‘ Byl jsem mile překvapen , ale každému došlo co to znamená ,,Válka‘‘.Rozhlédl jsem se po stráži a uvědomil jsi , že se začali bát , byl jsem příčina problému , ale radši boj než zradu.Bylo jim vidět na očích jak bezhlavě věří členům rodiny a hlavně vedení.Ty dva z doprovodu mi naznačili , že večer zdrhnem a vyřídíme to bez války.Byli jak nejlepší přátele co pro vás zemřou , vůbec jsem nechápal jejich oddanost.Chovali se ke mně jako ke králi.
Zajeli jsme do garáží , najednou přiběhla Kristýna a dala mi facku.,,Jsi při smyslech , nikam nepůjdeš!!‘‘zakřičela se slzami v očích , asi si uvědomovala následek svého rozhodnutí víc než kdokoliv jiný.Byl to boj , city na úkor blaha rodiny.Zavřel jsem se na pokoji a myslel na to , že už se s Kristýnou asi neuvidím , šance a přežití mimo sídlo byla mizivá.Měl jsem strach , a ty dva z doprovodu se ani neptali jestli musí jet taky.Byli odhodláni provázet mě až do konce…………………………………………………………………...
10.část
Krev po rukou stéká
Probudil jsem se a nenápadně se blížil do garáží , otevřel jsem vrata a všiml si doprovodu jak tam tak leží v louži krve.Dva kluci mladší než já splnili svou povinnost příliš rychle , zemřeli za svěřence.
Byl jsem v šoku , všiml jsem si jak se někdo schovává za autem.Celí vzteklí jsem popadl zbraň od Lucase a rozběhl se k autu.Byla to noční můra byl to děs , s rukama od krve a nožem v ruce tam stál Lucas.Byl jsem zmatený.,,Mě jsi asi nečekal.‘‘Položil jsem zbraň a popadl požární sekeru co byla na zdi.Rozběhl se k němu a přerazil mu nohu.
Se slzami v očích jsem se ptal pořád dokola,,Proč!??……..
,,Jsem tvůj strýc , ale Max platí je také můj synovec.
Ta věta mě dorazila.Zahodil jsem sekeru a šel k autu , naložil jsem Lucase a dovezl ho k Maxovi , největší nepřítel je můj bratranec , pořád dokola jsem si opakoval v duchu tuhle větu.Zastavil jsem před domem Maxe , než jsem si vystoupil sebrali mě jeho lidi.
,,Na zem! Lehni !‘‘řvali na mě jako na psa.Jeden z nich mě popadl a dotáhl k Maxovi , zrovna večeřel.,,Sedni si.‘‘pronesl jako bych byl starý známý.,,Co tady chceš?‘‘zeptal se klidně a nabídl mi víno.
,,Dnes se pomstím Tome!‘‘zakřičel a vzteky rozbil sklenici o zem , byl naštvaný , ale z neznámého důvodu u měl v očích slzy.,,Zabil jsi Lili!‘‘vykřikl a začal vzlykat.,,Já? To ty!‘‘zakřičel jsem a vzpomněl jsi jak mi umřela v náručí.,,Já ji nezabil , ale někdo musel.‘‘řekl Max smutně a podíval se na mě.Poslal všechny pryč a vzal mě do jednací síně , takovou místnost má každá rodina , odehrávají se tam rozhovory o kterých se nedá říct , že jsou příjemné rodině , polici a obyvatelstvu.
………………………………………………………………………….
11.část
Sony
Probudil jsem se v místnosti , kterou jsem viděl poprvé , působila na mě velice tajemně , depresivně , uctivě a vážně.Byl jsem svázaný a ze všech stran na mě hleděla domobrana , jako na policajta.
Zaslechl jsem pláč , podíval jsem se směrem zvuku a uviděl Kristýnu , z očí jí tekli slzy.Podíval jsem se znovu a zahlédl zbraň v její ruce.
Zděšením jsem vykřikl.,,Proč?‘‘Ona se jen podívala a zamířila na mě.
Naposledy jsem jí pohlédnul do očí , zahlédl jsem rozbouřenou řeku slz a někde pod těmi slzami jsem objevil strach.Kristýna natáhla kohoutek a já čekal na začátek konce.Najednou jsem zaslechl ránu , ale byl jsem pořád na živu.Kristýna hodila zem na podlahu , ta sama zpustila a kulka se zaryla do zdi.
Přiběhla ke mně a rozvázala mě , všichni na ní vrhly vražedný pohled.
,,Je součást rodiny!,nemůžete ho potopit jen tak , vzpomeňte na jeho předky , založili naši společnost!!!‘‘Kristýna působila velice přesvědčivě , pomalu jsem si uvědomoval , že jsem souzen , jen nevím proč.
Z davu se vynořil Karlos a muž na vozíčku , Karlos byl o holi a muž měl zjizvenou tvář.Pohled toho muže byl smutný , ale působil velice vážně , asi měl v rodině velké slovo.Ukázal na mě , vytáhl zbraň a podal mi ji.,,Jsi volný , dělej co musíš.‘‘ Pronesl a čekal jak se zachovám.Nevěděl jsem co dělat , vzal jsem zbraň a vrátil ji , jediné co mě napadlo je , že čest je něco co se těžko obhajuje , já dělal , že ji mám.Ten muž se na mě podíval a dal mi nějaký kousek kovu.Byl to malí plíšek s dvěmi vykřičníky a nápisem Komedy.
,,Co je to?‘‘zeptal jsem se a pořád udiveně zíral na ten plíšek.,,Řád , tvoje propustka , tvoje rodinná vizitka , tvoje dědictví , ale nevím jestli jsi ho hoden , zrádče?‘‘
,,Já nezradil!‘‘ Zakřičel jsem a mačkal řád v ruce.,,Byl jsi s Maxem , nebo ne?‘‘ ,,Byl , ale řešili jsme naše soukromí!‘‘Ten muž se na mě podíval , díval se mi do očí , jako by viděl skrz.,,V rodině není soukromí , Lili mě mrzí , ale nestýkej se s nepřítelem!‘‘Zakřičel a vzteky mě praštil.Karlos na mě mrkl a dovedl mě do pokoje.
,,Sony tě musel uhodit , nemůže si dovolit lítost před lidmi z rodiny , pomatuj , je rodina a rodina.Komedy si hlídej jako oko v hlavě , má ho málokdo.‘‘V tu chvíli jsem si uvědomil , že jsem součástí úzkého rodinného kruhu , ale došlo mi , že jsem na úplném okraji.Mnoho lidí z domobrany ve mně vidí naději na lepší časy , vidí ve mně nového vůdce , ale zatím jsem jen ……,,Hej!‘‘Karlos do mě začal strkat. ,,Co blbneš , není čas na spaní.Budeš procházet RODOKEM.‘‘Při vyslovení toho slova se Karlosovi úplně rozklepal hlas.,,Co je to?‘‘zeptal jsem se plný strachu z odpovědi.,,Nesmím ti nic říct m snad jen to , že naposledy ho dělal Sony a mále neuspěl.Máš hodinu na přemýšlení a odpočinek , drž se příteli!'‘úplně mě zamrazilo , Karlos se tvářil jak na pohřbu.
Sedl jsem si na postel a přemýšlel o svých činech a následcích.Vzpomínal jsem na Lili , na její úsměv , polibky , pohledy , skončilo to moc rychle.Brečel jsem , jak malej kluk , kterej neměl nic , ani to nic jsem neměl.V tu chvíli jsem si přál umřít , smrt je konec utrpení.Jenom strach ze smrti mě držel na živu.
Z hlubokého rozjímání mě dostala hrozná rána , dva muži v kukle vykopli dveře , myslel jsem si , že jde o ten test.Pohled na dvě mrtvoly členů domobrany , mě rychle vyvedl z omylu.Celý dům byl prázdný , byl jsem tam jen já a ty dva.Nikdo z nich neřekl ani slovo , jen mě táhli do garáží.Pokusil jsem se zdrhnout , ale ………………………………………………………………………….
12.část
Terry
Probudil jsem se v nějakým baru , všude zněl jazz , byl to určitě nóbl podnik.Slyšel jsem dav lidí volající jen jedno jméno Miss Terry.Terry je nejlepší zpěvačka jazzu , říká se , že je nedotknutelná , prý je spolčená s podsvětím většího významu , než je naše a Maxova rodina dohromady.Dav utichl a přede mnou se objevila ona.,,Tak to jsi ty , ten nový neznámí.‘‘Její hlas byl úžasný , hned jak jsem ji viděl platonicky jsem se do ní zamiloval.,,Ztratil jsi hlas?‘‘zeptala se a sedla si vedle mě.Chtěl jsem říct , ať mě nechá , kvůli ní zemřeli dva kluci z domobrany , ale nešlo to , byla jak anděl.Nezmohl jsem se na nic.Její přívětivá ruka mi začala pomáhat s kabátem.Oba jsme věděli , že jde jen o hru , měla mě jako hračku.Ale v tu chvíli jsem byl vděčný za trochu citu , i falešného.Samota je nejhorší společník.Byla rychlá , šlo prostě jen o sex , žádný cit.Ale potom se něco stalo , něco co mi změnilo směr cesty osudu.Když jsem ji políbil , bylo to jiné.Polibky před tím byli jak jídlo bez chuti , ale tenhle byl prožitý.Zadívala se mi do očí a přimáčkla mě k sobě , vášnivě mě líbala a hladila na zádech.Bylo to oboustranný líbal jsem ji na krku a rukou jí šahal do pod bříšku.Úplně se pode mnou prohýbala rozkoší a já si přál aby to neskončilo.Ale z ničeho nic jsem si vzpomněl na Lili.Ona mě líbala dál , a já jen bezmocně ležel s vědomím , že před chvílí jsem miloval jinou ženu , Lili , potom Kristýna a teď Terry , bylo mi na nic………………………………………………………………………
13.část
Úvaha
Ráno jsem se probudil s výčitkami svědomí , i lidé jako já mají city.
Doufal jsem , že Terry bude pryč , že to byla jen hra.Ale Terry ležela vedle mě , byla schoulená do deky , jediné co mě napadlo bylo , zmizet , při pohledu na její tvář to nešlo.Věděl jsem , že je královna podsvětí , ale její tvář mi přišla nevinná.Jsem snílek , nedokážu ovládat své city.Každý mě vidí jako chladnokrevného zabijáka , vzrůstající osobnost podsvětí , ale opak je pravdou.Nemám rád násilí , nechci holku na jednu noc , toužím po rodině , po malém domku na konci města , a pocitu bezpečí.,,Dobré ráno zlatíčko.‘‘ Když jsem ji zaslechl nenapadlo mě nic jiného než ji políbit.Během vteřiny jsem uvědomil podstatnou věc.Život o kterém sním , není pro mě.Pořád budu jen bezvýznamná součást podsvětí , nikdo by u mě nehledal city , odpuštění , shovívavost.Jsem Tom , pro většinu známí jako pan Tom mladší , mafie vám může přít romantická a dobrodružná část vašeho života , opak je pravdou.Těžko zde najdete odpuštění , pravé přátelství a tolik proslulou čest.Vše je jen lež , sprostá lež , do které spadneš rychle , ale nevylezeš nikdy.To je to co dělá z rodiny mafii , nenarazíš na lidskost. Jediné co můžeš je , smířit se s životem , pro měšťany mocným a bez problémů , pro mě však nejhorší na světě.Kolik smrti jsem poznal , kolik podlosti a činů hodných zbabělce , to je podsvětí , žádná romantika , ale smrt , snad jen ta tě vysvobodí.
Každý malí kluk chce být jako já , mít peníze , respekt a holek kolik chce , já toužím po životě těch kluků , jediná starost je chodit do školy , a občas pomoci doma.Jsou rodiny a rodiny.
,,Tome!‘‘ Terry mě chytla za ruku a řekla větu , kterou v podsvětí zaslechneš jen ve snu.,,Jestli tě cokoli trápí , chci abys věděl , že jsem tady.‘‘Je to prostá věta s nejlidštějším významem.
Terry byla ten den jíná , než jak jí znám z povídání , nebyla to žádná holka co jde po moci , byla jak holka s ulice , byla lidská.
Podala mi ruku a táhla mě ven.Před klubem čekalo taxi……………………………………………………………………...