bolavá noha,zácpa a Bukowski

bylo už dost pozdě a mě najednou začala bejt zima.pohled z Petřína byl úchvatnej.za mnou už byla jenom tma-předemnou obraz.seděl jsem u nějaký poloplechový boudy uprostřed Petřína,pozoroval to,na rtech položenou mou poslední startku...a přemejšlel o prožitym dnu.najednou zafoukal ledovej vítr a začalo jemně pršet.kapky narážely do tý plechový boudy a tříštily se.potáhnůl jsem si,nechal kouř ať mi zaplní moje zkažený plíce...a pomalu vydechnul.lampa poblíž začala blikat jako by ji docházela šťáva...pak zas chvilku svítila...blikala...svítila..rozblikala se a umřela v temný noci.pohltila mě temná noc.a temná chladná noc uprostřed Petřína je něčim nepopsatelně krásná,to mi věřte.chvili jsem si ještě vychutnával ten nepopsatelnej pocit a pak jsem se zvednul a začal si to pajdat domů.noha mě ten den svinsky bolela. poslední zelenou medicínku odpálil ráno.KURVA...snad dojdu pomyslel jsem si.nasadil jsem si sluchátka a pustil hendrixe....to jediný tu zkurvenou bolest dokáže ztupit.jen hudba,kvalitní matroš..a taky sex...ten pocit kdy mi nějaká ženská líže ptáka,bo když jsem v ní a...věřte mi...užívám si to.v tu chvíli jako kdybych neměl nohy...bolest je pryč a já neexistuju.

ale ted trajdám dolu,nohu mám a dává mi to najevo.došel jsem až tam jak je tam to betońový hřiště na kterym hrajou kedry ze školy o pauzách fotbal.já ne,já sedávám v trafice s Kubou,Ritou a ostatníma.sedíme,kecáme..když jsou prachy,pijeme pivka.a nikdy se nám nechce zpátky do školy...teda mně aspon  ne.

opřel jsem se o lampu,chvilku dejchal,pak jsem šáhnul do kapsy u kalhot a chtěl dávku nikotinu..do pedele,fakt byla poslední...krabka je smutně prázdná.

jdu dál,směrem k zastávce tramvaje.lidí tam je málo.podezdřele málo...asi zrovna jela tramvaj a na mě nepočkala.zase.sedám na lavičku a čekám.pozoruju projíždějící auta,lidi co choděj sem a tam a nevědí že je pozoruju.jsem king.skrytej špijon jejich pohledů.vidim je a oni o tom nevědí.přijiždí tramka,nastupuju a sedám na jedinej volnej flek široko daleko.a začínám pozorovat lidi.noční cesty šalinou jsou fajn.jsou to ty nej cesty.pluju nočním městem ...vystupuju na Andělu a jdu do metra.zrovna přijíždí...a já se usmívám.mám štěstí-volnej flek v tramvaji,přijíždějící metro...třeba se zejtra probudim a nebude mě bolet hnáta,uvidíme.cesta metrem plyne rychle.začetl jsem se do Bukowskiho...a tak skoro zapoměl vystoupit-SKORO...ale ted stojim na dlohý prázdný zastávce a štráduju si to směrem k východu...u poslední lavičky se rozmejšlim estli jed výtahem bo jít po schodech.nakonec noha rozhoduje za mě.nesnášim,když to dělá...když jsem její poslušný otrok.vycházim ven..nikde nikdo,jenom tma,neony z blízkýho obchodáku a pár živejch lamp.rovně,přes silnici,pak trošku do kopce...jsem před vchodem.přivolávám výtah.nahoru..

chodba je černá..a domovník nic neopravil.světla nesvítěj..a on si doma určitě honí ptáka při pornu.ale..každej máme svý.mě bolí noha.

odemykám.byt je velkej,prázdnej..a temnej....jdu do kuchyně,z ledničky beru jedno pivko...naleju do sebe půlku..a jsem doma.na stole je kus nedojedený bagety.beru pivko,bagetu a Bukowskiho a jdu na hajzl.už dlouho jsem nesral.zácpa je hnus.ale ted se vyseru,cejtim to.

sedim tam asi půl hodiny,čtu,popijim,...a pak to přijde...nejdřív menší úleva v podobě malýho šplouchnutí..a pak uragán volnosti a svobody.náádhera

cestou z hajzlu ze sebe sundavám triko...a než dojdu do ložnice...nemám ani kalhoty.ještě sprcha a pak spánek

za celej den jsem se nevyspal,sakra...

v trenkách jdu do koupekny.koukám na svoje nohy...na tu co mě kurevsky bolí.je chlupatá,mrcha.mám chlupatou bolavou nohu...po chvíli se ironicky rozchechtám,sundám trenky a jdu se osprchovat.voda je nejdřív studená..pak teplá,a pak horká..nádherně horká...rozpouští mi kůži...dělá se mě jenom kopu slizu v kůži.jsem mrtvej...ještě 10minut se rozpouštim..pak vylezu..osušim   se..seberu trenky a táhnu do ložnice..padám do postele jak podťatej...a během minuty usínám..