Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Proměna

20. 06. 2001

637

Autor

Desie

Tak teda něco optimističtějšího, zároveň ji věnuji jednomu klukovi nepolepšitelnýmu...

Sama bloudím krajinou

duši svojí zraněnou

ohlížím se kolem kol,

kdo by zahnal ten můj bol.

Nejdřív potkám sluníčko,

prosím zahřej maličko

moje chladné tělíčko,

co promokalo na tričko.

Potom volám měsíček,

dej mi sílu do víček,

ať jdu oči otevřené

a nenaletím do tmy černé.

Dále je tu písnička,

která láká na noty,

zelená jak rosnička,

odvrací od samoty.

A pak moji přátelé,

kterých zbylo pár,

jejich pózy veselé

mi vrátí srdce cár.

Sluníčko: & # 9788 Noty: & # 9834, 9835 - musí se to napsat dohromady
Desie, co do formy to není tak úplně ono. Jinak to ovšem hezky vypovídá o Tvém životním rozpoložení... Desie, nesmutní, možná Ti zbylo přátel pár, ale možná právě nacházíš nové - třeba tady, na Písmáku. Mimochodem... když Tvoje tělíčko promokalo na tričko, to možná nemusel být nezajímavý pohled ;-)) promiň, jsem škaredý, viď? Ale teď vážně: myslím, že by to chtělo buďto se rozhodnout pro volný verš - ale pak tam nesmí být slůvko navíc - anebo pro rým, který pak ale musí být dokonalý: krajinou - zraněnou moc dobrý rým není, kol - bol by jinak ušlo, ale je to příliš "profláknuté" a navíc obě slova se dnes pociťují jako knižní. Takhle bych mohl pokračovat dál, ale já nechci, nechci Ti brát energii, naopak Tě povzbudit do dalšího psaní - a hlavně do toho, abys našla to, co hledáš, a byla z Tebe milá, sluníčková Desie, která se bude usmívat na všechny kolem, a všichni kolem na ni...