Práce spisovytele

Práce spisovatele

Toto není povídka jako spíše zamyšlení se nad lidmi kteří mají buď jako práce nebo jako zábavu spisovatelství. Přiznám se že pro mě je to takový únik z reality do světa, kde je všechno možné a jediné co omezuje je fantazie. Ve svých dílech máte nad věcmi kontrolu a moc. Můžete ovlivňovat osudy a činy všech o kterých píšete a řídit se pouze tím co je pro vás dobré nebo správné.

Ač nevědomky se přitom čím dál více zaplétáte do samotného příběhu a nacházíte v něm více než jenom realizaci sebe sama nebo zabytý čas. Stává se součástí vás samotných a vašeho života. Každý příběh které jste kdy začali nebo již dopsali se do vás již navždy zapíše a jen tak něco jej nevymaže. A kdo z vás si může klidně přiznat že někdy netoužil po tom být na chvíli hlavním hrdinou nebo hrdinkou svého velikého příběhu? Kdo z vás někdy nesnil o věcech které vaši hrdinové udělají nebo co se chystají dělat? To je nejspíše pravá podstata spisovatelství. Být alespoň na tu chvíli někým jiným  tuto možnost dát i čtenářům, jenomže již v konkrétnější formě. Nebýt svázáni okovy civilizace a morálky a popustit uzdu svým fantaziím. Moci udělat cokoli o čem se vám kdy snilo.

Je tu ovšem problém okolí které se k vašemu počínání nestaví zrovna s nadšením a mnozí jej dokonce odmítají jako bláznivinu,což je hlavně můj případ. Sice do vás všichni neustále ládují nějaké nesmysly o tom že musíte od sebe odlišovat fantazii a realitu, ale neměli byste je poslouchat. Jedno je bez druhého zcela k ničemu.

Pokud byste se řídili pouze tím co je reálné a neměli jste žádnou fantazii tak jsme dodnes neslezly ze stromů. Byla to přeci právě fantazie které přiměla člověk na počátku věků vymyslet kolo. Byla to fantazie která jej hnala dál a v jeho cestě za poznáním až dodneška. A fantazie je pro spisovatelství zcela nezbytná.

Ačkoli se může zdát být práce spisovatele pro někoho jednoduchá a nudná, mnohdy je v ní víc než se na první pohled zdá. Je třeba mít neustále na paměti tolik věcí, tolik drobností které čtenáři ani nedojdou, ale vám ano, protože jste je vymysleli. Já jsem vždy na příbězích miloval když se nějaká z těch drobností jednou naznačila a já ji shledal jako zbytečnou ale následně se to něco ukázala jako velice důležitá. Dalo by se říct, že se to dá přirovnat k veliké skládance a v celkovém obraze může i jeden chybějící dílek znamenat nepřekonatelný problém. Mnohdy ovšem stačí si dílo přečíst znovu a problém je pryč.

Mnohdy je nesmírně těžké při všech těch drobnostech neztratit nit a dávat s pozor aby měl příběh neustále svého ducha a smysl. Aby se nevrhnul v nesmyslnou snůšku hloupostí a zmatku ve které se neorientujete ani vy, natož pak čtenář. I tohle je však kolikrát snadnou přehlédnutelné protože není tak snadné jej najít, jako gramatické chyby. Tímto výrokem však nechci nikoho z vás nějak urážet nebo potupovat a narážet snad na nějaké konkrétní osoby nebo díla. Sám v tom mám velikou praxi a kritiky v případě mých děl se týkají pouze nich a ničeho jiného.

Snad nejtěžší ve spisovatelství je udržet si vlastní názor. Odevšad slyšíte různé názory a příponky které by byly v případě užití přímo katastrofální a nesmyslné. Obzvláště nebezpečné je to u děl na pokračování. To že je někdo přečte a pak říká že jim rozumí je naprostá hloupost a ani nemůže tušit co se bude dít dál nebo co má autor v plánu. Co se týče mě tak jsem neustále zásobován od svých blízkých všelijakými scénáři jak by se dala ta či jiná situace vyřešit, ale použitelných je jenom minimum nebo vůbec nic. Nechápu jak může na světě existovat tolik pacifistů i když proti nim nic nemám.

Celkově by se dalo říct že co se týče příběhu samotných tak od nikoho neberte názory ale spíše jenom připomínky které jsou užitečnější a mnohem praktičtější. Hlavní je ale neměnit to co jste napsali o důležitých bodech protože následně byste museli měnit celý děj a stal by se z toho jeden velký zmatek. To v čem jste měli předtím jasno je najednou pryč a musíte znovu vymýšlet jak z té situace vybruslit. Tohle je však jenom na vás pokud se vám chce předělávat to co jste tak dlouho vymýšleli a věře mi že to není snadné.

Jistě by toho bylo ještě mnohem více co bych mohl napsat ale pak by se na mě všichni osopovali že poučuji nebo že se vám pokouším vnutit své názory, ale nic takového jsem v úmyslu neměl když jsem s tímhle začínal, ani když jsem to psal a ani když tohle nyní dokončuji. Pouze jsem chtěl těm kteří rádi čtou trochu přiblížit jaké problémy musí spisovatel řešit a s čím se potýká. Jestli jste si předtím mysleli že spisovatelství je jenom o tom něco sesmolit a pak se jenom dívat co se bude dít, což je také kolikrát pravda a tohle vám trochu otevřelo oči tak jsem svůj úkol splnil a to je vše co jsem chtěl.

Nechci nikoho poučovat ani nikomu vnucovat cokoli co jsem pochytil při svém psaní. Pokud nechcete tak mě neberte vážně což je vaše svobodná volba a já vám ji brát nebudu a ani vymlouvat. A pokud jsem tímhle pomohl nějakým začínajícím spisovatelům tak jsem dvojnásob rád. Hodně štěstí těm kterým tímhle snad pomohu a neomlouvám se těm kteří s mými názory nesouhlasí. NEOMLOUVÁM SE. Píši to ještě jednou abyste si nemysleli že je to překlep i když jich tady jistě najdete spoustu dalších jak už u mě bývá zvykem. Za svými slovy s stojím a pokud na mě někdo bude snášet hromy a blesky tak si z toho nebudu nic dělat.

Na takové věci byste si měli také zvyknout při své profesi protože ne vždy se setkáte s pochopením  vstřícností a to dokonce ani u těch u kterých byste to čekali. Vždy jsou ale i někteří kteří vás pochopí a pomohou vám. Nevzdávejte se i když se zdá že je boj prohraný. Bouře přestane  voda se uklidní.

Tímto přeji všem začínajícím spisovatelům a spisovatelkám mnoho štěstí a těm pokročilým také.