Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOčima badatele
08. 03. 2008
3
4
1059
Autor
Honey
Daleko a přece blízko
opuštěné
v rozechvění příštích dnů
Hřejivých
(Dáváš mi lásku?)
vkrádáš se mi
do slibů
kdysi zmařených
pouto mezi námi
spínáš
(A já se toho
vždycky strašně bála, holčičko)
Mrkáš mi do snů čokoládovýma očima
dýchaš do vlasů
písmena psaná
Jemně
mám v kůži vyryté
to naše souznění
(a Ty pořád jako bys říkala
"Zůstaň tu se mnou
než dojde mi
dech."
Dny plynou a my stále bádáme
jaké bude - dotýkat se
líbat Lásko
..být si tak blízko
tmavé noci nám
jsou souzené
Jen nesmí pršet
opuštěné
v rozechvění příštích dnů
Hřejivých
(Dáváš mi lásku?)
vkrádáš se mi
do slibů
kdysi zmařených
pouto mezi námi
spínáš
(A já se toho
vždycky strašně bála, holčičko)
Mrkáš mi do snů čokoládovýma očima
dýchaš do vlasů
písmena psaná
Jemně
mám v kůži vyryté
to naše souznění
(a Ty pořád jako bys říkala
"Zůstaň tu se mnou
než dojde mi
dech."
Dny plynou a my stále bádáme
jaké bude - dotýkat se
líbat Lásko
..být si tak blízko
tmavé noci nám
jsou souzené
Jen nesmí pršet
4 názory
Když nehty jemně rýsují
svůj podpis do kůže voňavé
chci říct to svoje miluji
přesto mám srdce bolavé
strach zkušenosti vkrádá se
a srdce v křeči drží
má ústa cosi blábolí
mé city raděj mlží
.....................
Tvoje psaní se mi líbí
nevím, proč mi evokuje ostych
.....jsem holt Barbar