Bílá vrána

Už zas prožívám svá noční rána
už zase se mi nechce spát
na mozku sedí mi zas bílá vrána
a tomu se dá jenom smát
Má bílá vrána žere mě zevnitř
nejradši má sebevědomí
měl bych mlčet, no nedá mi to neříct
už zase ztrácím vědomí

Ležim na zemi, už jsem v jiném světě
tělo bylo mi jen přítěží
nelze vyjádřit jen v jedné větě
že život po životě neběží
Není kam spěchat, snad leda zpátky
s tělěm nebylo to zas tak špatný
zapomeneme na všechny hádky
a život bude nádherný

Naivně pořád věřim na lásku
čekám na ni - zatim marně
snad odpoví mi někdo na otázku
proč žijeme tak bezradně
Že cizí chyby nejsou naše
odpovím si klidně i bez vás
poučit z nich se fakt nedokážu
snadno si opět zlámu vaz