Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV zámku smutku
09. 03. 2008
2
4
1128
Autor
Pavli Smap
V zámku smutku ležíš schoulená
čekáš, nikdo nepřichází
v zájmu zármutku zůstáváš taková
smutná, nevíš co ti schází
Ty to nevíš, já to vím přesně
pohlazení, láska, cit
ty čekáš dál, díváš se teskně
nemáš už dále chuť žít
Osoba blízká je příliš daleko
a už nikdy se to nezmění
štěstí je také pryč, asi se zaleklo
vždyť žít - to je umění
4 názory
Forma docela fadní drahý, ale chtěl jsi něco říct. připrav se, že o tomhle díle si spolu pohovoříme ;-)
Jo chápu .. jen víc a hloubš . Jen to vybyj do slov a vět lepší nežli se v tom utapět a listy papiru smačet :)
Když mi bylo patnáct, psala jsem podobné věci plné smutku, nenávisti - paradoxně často vykonstruované. Asi z nudy a nebo potřeby se ukázat. A tak se ptám, to je ten svět a život opravdu tak těžký, že si ho musíme ztrpčovat, že opravdu neexistují drobnosti...? Jinak tvar básně je na pohled působivý, při čtení už méně.