Epilog

Dlouho zavřený oči potom co mě opustíš
Co bylo za chvíli potom se už nedozvíš
Jak mi chutnaj kroky příliš slabý
Pochopíš všechno, důvody chabý

Neříkám že mi tvoje slova chybí
Teď oči dokořán z perspektivy rybí
Rozmazaný slunce a pohyby zpomalený
Tady neuhodíš, nádech je neprodlený

Krvavý fráze jsou dávno prolitý
Omluvný věty jak žíly spletitý
Zlatý ryby hledá jen kdo v ně věří
Kdo prázdnou duši do hlubin svěří

Tak až jednou budem zase sedět spolu
Polití myšlenkami, u poblitýho stolu
Říkat že už nikdy rum a colu
Doufám že tě ohromím
Svým projevem syrovým
Jak lžu:


                                     "Je mi bez tebe báječně."