Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHorizont událostí
18. 03. 2008
0
10
1344
Autor
Verni
mám pocit že se něco děje
podívám se na ruce a cítím
doslova hmatatelně
jak se odlupují částečky čehosi
závažného
ale jsou to jen střípky
to co se snažíme skládat
na hraně globální nejistoty
na hraně mizející v nedohlednu
hloboko pod námi
jsou to tak nepatrné střípky
co se snažíme analyzovat
zatímco čas a příčinnost makroskopického systému
se valí s gigantickou nepřesností
vpřed
jsme hvězdáři bez oblohy
jen čekáme na znamení
v tichu pípání sčítacích algorytmů
a ticho a kldi
to pověstné
před skokem
do zítřejší nepředpověditelnosti
obrušuje čočky jako svérický prach
mám pocit že se zítra probudím
a přečtu si v tisku
že seňor če
pan gevara je vlajkou jižní ameriky
ale jsou to jen střípky
které podivně připomínají
cosi známého
orwellovsky známého
až z roku 1984
a to je přece hluboká minulost
mám pocit že se zítra probudím
a při výpočtu absolutní chyby
mi poskočí srdce
jsme hledači vody
proutkaři v pustinách dějin
a národy žízní
ale jsou prameny důležitější než voda
a potom ta malá věc
teleskopy ozařující blízký vesmír
a muži v bílých pláštích
vědoucí alespoň cosi
nejistě každou noc
pijí kafe třsoucími se prsty
a čekají
na kometu
na horizont událostí
podívám se na ruce a cítím
doslova hmatatelně
jak se odlupují částečky čehosi
závažného
ale jsou to jen střípky
to co se snažíme skládat
na hraně globální nejistoty
na hraně mizející v nedohlednu
hloboko pod námi
jsou to tak nepatrné střípky
co se snažíme analyzovat
zatímco čas a příčinnost makroskopického systému
se valí s gigantickou nepřesností
vpřed
jsme hvězdáři bez oblohy
jen čekáme na znamení
v tichu pípání sčítacích algorytmů
a ticho a kldi
to pověstné
před skokem
do zítřejší nepředpověditelnosti
obrušuje čočky jako svérický prach
mám pocit že se zítra probudím
a přečtu si v tisku
že seňor če
pan gevara je vlajkou jižní ameriky
ale jsou to jen střípky
které podivně připomínají
cosi známého
orwellovsky známého
až z roku 1984
a to je přece hluboká minulost
mám pocit že se zítra probudím
a při výpočtu absolutní chyby
mi poskočí srdce
jsme hledači vody
proutkaři v pustinách dějin
a národy žízní
ale jsou prameny důležitější než voda
a potom ta malá věc
teleskopy ozařující blízký vesmír
a muži v bílých pláštích
vědoucí alespoň cosi
nejistě každou noc
pijí kafe třsoucími se prsty
a čekají
na kometu
na horizont událostí
10 názorů
sam jsi uz poznamenal, ze to sem sypes prilis zhurta- chyby , preklepy . taky, jak uz jsem ti psala, zkus basni dat cas, precist si ji navickrat, ´odrezat faldy´.. o matice, fyzice toho s tebou ´bohuzel´moc nenadiskutuju ..
no, me se moc po nazoru, jak ´ziskat ctenare´ neptej, napada me, coz takhle zalozit klub Autsajdri sobe :)) ..tip - tady ne, ale nektere tvoje postrehy se mi opravdu libi, taky, ze se poustis do diskuse..
nevím jestli je lidstvo letargické, to mi rozhodně nepřijde, kdyby bylo letargické, tak v iráku dneska je všechno při starém a amerika si dělá to svoje na svojem písečku, a všichni bychom si dělali to svoje na svojem písečku, lidstvo není vůbec letargické, hlavně není jednotné, c čehož plyne spousta důsedků, které mohou jakoby letargii evokovat, ale i v africe každý řeší a bojuje za svoje cíle, s kalšnikovem v ruce třeba, a ty cíle se prolínají, a lidi umírají, a žádná letargie v tom není, většina věcí, těch velkých je chladný kalkul...tohle měla být kosmická báseň, chci teď začít dělat kosmické věci, víc vědeckofantastické, zachtit takovou tu vesmírně odyseouvskou atmosféru z fascinace prostorem a jeho nedohledností, a tohle je asi takový start, probouzení se, tak to prostě vidím, miluju dálky, a moře, a vesmír, velký prostory a velké možnosti a dobrodružství na hranici nedosažitelna
do háje, mě nikdo nechce kritizovat:( a já bych tak stál o totálně negativní kritiku, jako když to jsou sračky tak je sperte, já dokonce vím , že spusta mojich věcí jsou sračky, dávám je sem pro zábavu, dost to flákám,radši píšu jedním dechem, šup črt, a teď to bude znít asi jako egoismus, ale mám pocit, že jsem si tady prostě neudělal přátele, a že se prostě tak nějak, minimálně tématicky, a trochu i stylově, odlišuju, řekněme, od obecného vkusu, v některých věcech, moc jich není, spíš méně , čili takto asi:D
ja teda dnes vážne nemám na takéto čosi ...
zložitéééé ...
ale aj tak mám dojem, že ľudstvo je skôr letargické
ako analytické
víte k čemu jsou ve fyzice aproximace? aby zalepily díry po sfušované tradiční fyzice, kterou ta moderní převzala i s pojmovu strukturou fyziky aristotelské. Aby zalepily díry, které se snažil zalepit Einstein, když řekl že skutečnost je homogenní a ne fragmentální. Každý z nás krájí skutečnost jako brmaboru, řekneme si 3 slova a uděláme z brambory 3 kusy, slova: prostor, čas, pohyb - to jsou 3 kusy brmabory, jsou snad 3 kusy brmabory brambora? ne, tak se je snažíme slepit zase dohromady, pomocí matematiky, ale jde to těžko, těžko. Einstein řekl, není tu žádný čas ani žádný prostor, ani žádný pohyb, to všechno je jen jediná brmabora, a náš problém je, že jí krajíme, a naše matematické dispozice nejsou na takové úrovni aby ji zase slepily. to je časoprostor, uplně nové slovo...ha, vida jak slova ovlivňují početní výkony v matematice, nebo alepsoń to co slova prezentují, významy. Díry co se snaží zalepit kvantová fyzika, a všichni hledající jednotnou teorii. K tomu jsouaproximace, ony nám totiž říkají, že naše poznání je omezené, že není uzavřené, ale systém který zkoumáme uzavřený je, a žádné aproximace v něm nejsou...to jen tak pro ilustraci, že některé věci jsou složité:)