SONET NOCI VIII.

Bludiště noci už mě opět leká
těch cest které nabízí mi k pouti
kterou z nich jít kterou odmítnouti
na konci které co mě asi čeká

už ani nevím ve kterou jdu stranu
všechny cesty se mi stejné zdají
navzájem se míjí protínají
přestávám věřit dojdu-li kdy k ránu

a někde v dálce stále tvůj hlas slyším
volá mě vábí do husté chodeb spleti
hraješ si se mnou tak jak malé děti
když trápí kočku a ubližují myším

kdy tohle všechno bude ukončeno
chtěl bych tě neznat     neznat tvoje jméno