Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePast pro .... (všechno je naopak)
29. 03. 2008
0
2
699
Autor
Béňa
Past pro malou duši, ona velkou zradu tuší
Rychle se před satanem během brání, tam na listím pokryté stráni
Osud svůj pomalu poznává, když se za sluncem vydává
Přebíhá přes kmeny stromů a přeje si dojít domů
A tam se ve vřelém přivítání setkat se se svou rodinou bez smutku a bez spílání
Satan je ji stále v patách, teď se přes kořen stromu natáh´
Ta malá naivní duše se mu náhle směje suše
Ale vzápětí se začíná bát , to když se sám satan sobě začíná smát
Pozorně jeho smích poslouchá a při tom její srdce bouchá
Osud svůj vzápětí poznává, to když se k pánu pekel pomalu vydává
Cestou necestou přes větve a kameny, satan začíná být ze smíchu znavený
I duše malá přestává se smát, dívá se na něj a přestává se ho bát
Tak krůček po krůčku se zpět vrací, co je sílou k tomuto činu hnací?
Už se jeho dotykům nebrání
a od těch dob na příkré stráni
propast se pyšní se svou bání
to jak duše pošetilá
pekelníku uvěřila
ruku jemnou do jeho vložila
Pod nohami z nenadání
zmizela půda na té stráni
Na místo lesa kamení
dávné to pekel znamení
Dnes na místě pekelníka
vidíš pouze smrtelníka
který dělá tytéž činy
bez výčitek a bez viny
Jen aby se najednou
neproměnil v propast bezednou
pro malé duše naivní
které by spadly a zabily se v ní
Rychle se před satanem během brání, tam na listím pokryté stráni
Osud svůj pomalu poznává, když se za sluncem vydává
Přebíhá přes kmeny stromů a přeje si dojít domů
A tam se ve vřelém přivítání setkat se se svou rodinou bez smutku a bez spílání
Satan je ji stále v patách, teď se přes kořen stromu natáh´
Ta malá naivní duše se mu náhle směje suše
Ale vzápětí se začíná bát , to když se sám satan sobě začíná smát
Pozorně jeho smích poslouchá a při tom její srdce bouchá
Osud svůj vzápětí poznává, to když se k pánu pekel pomalu vydává
Cestou necestou přes větve a kameny, satan začíná být ze smíchu znavený
I duše malá přestává se smát, dívá se na něj a přestává se ho bát
Tak krůček po krůčku se zpět vrací, co je sílou k tomuto činu hnací?
Už se jeho dotykům nebrání
a od těch dob na příkré stráni
propast se pyšní se svou bání
to jak duše pošetilá
pekelníku uvěřila
ruku jemnou do jeho vložila
Pod nohami z nenadání
zmizela půda na té stráni
Na místo lesa kamení
dávné to pekel znamení
Dnes na místě pekelníka
vidíš pouze smrtelníka
který dělá tytéž činy
bez výčitek a bez viny
Jen aby se najednou
neproměnil v propast bezednou
pro malé duše naivní
které by spadly a zabily se v ní