Jednoduchá těžká slova

bolí mě u srdce lásko má

ani nevím z čeho

snad že sama sebe jaksi málo znám

že neodhadnu dopad činu svého

když vidím jenom do jednoho bodu

tak nebuď smutný

že ti neříkám

už od počátku to co bývá zvykem

u takových jako jsme my dva

co hledali se až se našli

skrytí jen míjeli se dosud

potáceli se s otazníkem

po kapsách

avšak cos uvnitř mne

bolí

jako by trny růže vyrašily

na tom ušlechtilém cíli

když nejsem lepší, silnější

tak roste, voní víc i ty trny sílí

a nejde to už zastavit

to musela bych sklonit hlavu

a tu růži sílou splavu

slz svých za promarněné chvíle

neživit dál a

ještě níž se sklonit

a vyslovit to

co dosud

tak lehce se mi neříká

a naučit se opakovat

ta jednoduchá těžká slova