Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž se zadívám
07. 04. 2008
3
5
2833
Autor
macecha
Na stěně mého pokoje
obrázek visí pokojně
je na něm alej stromů
krásná
procházím se v ní
a chvíli jsem šťastná
listím slunce prosvítá
a příroda jako živá
do své náruče mne zve
abych se očistila
zadívám-li se dlouze
ty stromy byť v obraze
mají tu moc
z beder mých tíhu odejmout
a já očištěna
mohu chvíli žít
a podléhat touze
5 názorů
nostalgiku - ten vděk posílám Tobě, umíš to říci za mne a to je vzácný jev v tomto "světě"
dívej se do dálek
a pokloň se té kráse,
té cestě neujité
co před tebou otvírá se
tichý pak pošli vděk
za klubko zlaté nitě
***
Hesiono, tak to Ti závidím. Tam to trochu znám a je to úžasné. Jednou jsem tam byla. Já z okna koukám na řeku a potom na řeku aut,která všude dokola našeho paneláku stojí. Je tu i trochu zeleně, ale nic, moc. Ten obrázek, opravdu ani nevím od koho je, ten mě provází už mnoho let. Je to alej, sluncem projasněná a já ho mám přímo před sebou, když sedím za stolem. A fakt mě uklidňuje, je krásný, tedy - pro mne.