Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDědovi, Babičce a Dědovi
10. 04. 2008
1
7
1546
Autor
trinitix
Černý anděl prošel vodopádem jemně
Podal mlčícími slovy, růži bílou
Objevila se ocelová temnota země
A barvy ze světa odešly zurčící silou
Poslední jiskra vyhasla bez návratu
Ona přece je a k životu patří
Mluví se cosi o zázraku
Vždyť s životem jsou, jako dva bratři
Myšlenky tečou ze zvětralého pramene
Je to odchodů věčných vodopád
Plný smutku z řeky vyschlého ramene
Život usíná a má velmi tichý pád
Havranem zbělala lidská tvář
Z nicoty připluly šedé mlhy
Zmizela z obzoru poslední zář
A zbyly jen rozsypané kousky, temné duhy…
7 názorů
Kristova_noha
05. 05. 2008
první dva řádky jsou smrt... je to složitý...
mně se hodně líbí - poslední - rozsypané kousky, temné duhy...
velká písmenka fakt neměly být...