F u n i m í r o v i

Přišel jsi, když opustila mě víra,

Objals mě a řekl, že Tě smrt mrzí

Cos mi dal, byla obrovská síla

Vím, nesmíme být vůči smrti cizí

Věnoval jsi mi pusu a utřel mi slzu

To je víc, než mi kdo dal

Mám přítele a to Tebe,

Což je víc, než mi život vzal.

Stiskl jsi mě v náručí svém

A zůstal jsi zmáčen

groteskou o životě mém

a mým smrtícím pláčem

Labutě si po Vltavě tiše pluly

A tys mě vyslechl úplně celou

My dva jsme si ruce mnuli,

A vše bylo hned snazší - ve dvou

Pohladil jsi mě po vlasech a mé smutné tváři

Já Tě mám ráda a jsi můj kamarád

Budeš vždycky můj rytíř na hradní stráži

A chci, abys mě měl, na věky věků rád.