Zpověď přesýpacích hodin

Lakrov: Ano, závěr jste pochopila pochopila správně:). A děkuji za kritiku. Avíza rozhodně neotravují, jen mi je líto, že se hromadí a nestíhám číst:(

První odstavec působí svým oznamovacím tónem jako úsek ze scénáře. Popis místa. Myslím, žes to tak chtěla. Rečeno školsky, je to 'úvod'. Popis místa lze provést i jiným způsobem, než řadou 'oznamovacích' vět. Nemusí to pak působit jako 'prvoplánový' popis, ale zabere to víc místa. Druhá část (řekněme zase školsky 'stať') začíná množstvím poeticky znějících slovnich obratů. Jsou trochu v kontrastu s úvodem, poskládaným převážně z jednoduchých vět. Složitější věty, poetické obraty a místy neobvyklý slovosled navozují dojem, že 'od teď' o něco půjde. Čtenáře, stiženého tímhle dojmem, je potřeba nezklamat. Monolog, vedený ve druhé osobě, je zajímavý nápad. Podle mého vkusu by mohl být ještě o něco živější. Některé věty mají sice formu oslovení (tou 2.os.), ale jinak jsou to prostá oznámení. A přitom by z nich mohla byt cítit určitá nalada, či názor 'mluvčího/autora'. Když někoho oslovujeme, je to přece často proto, že ho chcem o něčem přesvědčit. Je zřejmé, že se opíráš o několik 'symbolů': Stará židle, představující setrvání v neměnném stavu, písek v hodinách, značící nezastavitelný běh času, a obrácení přesýpacích hodin, dokazující, že ačkoli čas běží konstantně, něco přece jen změnit můžeme. Slovní spojení 'milá zlatá' je tím, co mě v textu nejvíc ruší. Působí tak -- rodičovsky. Poslední věta (závěr) mě nutí chvíli přemýšlet (o tom, jak to vlastně dopadlo), ale z toho že dveře zůstaly otevřené, si dovoluji vyvodit tu (pro mě) lepší variantu, zformulovatelnu nějak jako: 's odvahou ke změnám bude náš život lepší' a považuji to za myšlenový vrchol celé 'povídky'. Nevzdávat se. Rozbít starý čas a vzlétnout za něčím novým. Nadějw na 'útěk z vězení'. To na mě působí pozitivně. Netvrdím, že souhlasím se všemi slovními obraty a stylizací, ale s tou závěrečnou myšlenkou rozhodně ano. Dík za ni a TiP. (Kdyby tě -- třeba teď, dočasně, otravovala moje avíza, můžeš mě 'zastavit'. Třeba jen do maturity. Neboj se jí. To tenkrát, v osmdešátém... :-) )

Posilam si avizo. Prectu si ji vnoci. Bude na to klid. Dik za upozorneni.