Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePower play
02. 05. 2008
11
6
1408
Autor
malykuba01
Zase mi bereš spoluhráče?!
Končí mu třetí třetina,
myslí si, že ještě přes mantinel skáče
a při tom už se klouže do mlýna,
kde boží kola melou Všechno na Nic
a na minulé věci přítomné a příští.
Už spolu nezažijem mnoho ostrých pranic
o chvilku štěstí v brankovišti,
ne, tady dochází dech chápání i slovům,
přežijí jenom nadávky,
ještě jsem přece na hůl přítelovu
neposlal všechny přihrávky,
ještě s ním neojásal všechny naše branky
a nezapil pak v baru konec mače!
Ten přece vždycky končil bez záchranky
a zájmu nejvyššího Vypínače,
kam to chce postoupit,
ten hltač energie,
že povolává si můj tým?
Copak chce vyhrát play off galaxie
a nemá zrovna právě s kým,
tak hází lano lidem z mého dresu?!
Nech toho, to ti povídám,
copak já tvoji přesilovku snesu,
když na střídačce zbudu sám?
6 názorů
*skleněnka*
10. 05. 2008Jarmila_Maršálová
03. 05. 2008aleš-novák
02. 05. 2008
Přečetla jsem to bez dechu. Zvolil jsi přesně ten správný tón a prostředí, aby báseň opravdu vyzněla. Působí neotřele, každý obraz a metafora sedí. Navíc se její dojem stupňuje. Moc dobrá báseň. Přítel by měl radost.... T********
Možná je to osobní a jsi smutný. Věř, že nadšením z básně vůbec nepomíjím její obsah a je mi to líto. Znám tuhle situaci dobře.