Blázen

chtěl jsem vás k nám pozvat na čaj

chtěl jsem ale nemůžu

v kredenci já skrývám měsíc

 drahokamy pod blůzou

ten měsíc je jak květy v zimě

potěší a umrznou

ty květy jsou jen pošetilé

 štěstí co dát nemůžou

Chtěl bych umět milovat

 dotýkat se hvězd

přemlouvat vás k hovorům

vystat ústa v pěst

až jednou si mně všimnete

 nebudu už žijící

 pak si prosím řekněte

to je ten co v kredenci

měl stříbrnou kouly

a tvrdil že to měsíc je

že ho každej večer koulí