Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepocit
12. 05. 2008
0
1
427
Autor
Impossible_nothing
Zmatený chlapec pobíhá po poli,
klopýtá o kamení které místy vyčnívá ze sněhu.
Jeho bosé nohy, pomalu omrzají....
Jeho běh je čím dál bolestivější, avšak chlapec nepolevuje.
Oblečen v roztrhané košili se třese zimou a sněhové vločky mu přimrzají na holé tělo.
Jeho běh je však silnější než cokoliv jiného.
jeho běh má ucelený směr, vede přímo k cíli,
ke květině, která na konci pole rozkvétá,
ke květině, ke které si přičichne a alespoň na pár vteřin zapomene
na mrtvá těla, svých rodičů.
Avšak i přes vytrvalost, nakonec běh poleví, a krvavé omrzliny se rozšíří.
Chlapec má květinu na dosah ruky, z posledních sil se pro ní natahuje, nakonec jí utrhne
a v tu chvíli padne vysílením k zemi kde sladce spí.
Tak sladce, jako voní květina kterou pevně svírá v ruce,
spí a nepřeje si probudit se, sníh ho celého zakrývá
a květina uvadá....
klopýtá o kamení které místy vyčnívá ze sněhu.
Jeho bosé nohy, pomalu omrzají....
Jeho běh je čím dál bolestivější, avšak chlapec nepolevuje.
Oblečen v roztrhané košili se třese zimou a sněhové vločky mu přimrzají na holé tělo.
Jeho běh je však silnější než cokoliv jiného.
jeho běh má ucelený směr, vede přímo k cíli,
ke květině, která na konci pole rozkvétá,
ke květině, ke které si přičichne a alespoň na pár vteřin zapomene
na mrtvá těla, svých rodičů.
Avšak i přes vytrvalost, nakonec běh poleví, a krvavé omrzliny se rozšíří.
Chlapec má květinu na dosah ruky, z posledních sil se pro ní natahuje, nakonec jí utrhne
a v tu chvíli padne vysílením k zemi kde sladce spí.
Tak sladce, jako voní květina kterou pevně svírá v ruce,
spí a nepřeje si probudit se, sníh ho celého zakrývá
a květina uvadá....