Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZabít mne může i paní Müllerová. Má na to právo.
18. 05. 2008
3
6
825
Autor
sovinista
"Tak nám sebrali řidičák, paní Müllerová. Stačí, že jsme jeli o 35 kilometrů v hodině rychleji, než napsali na ceduli!" řekl jeden z nás.
"Maj dodržovat zákon!" řekla ta bodrá dáma, která řídí jednou ročně o dušičkách a nikdy, nikdy silniční zákon neporuší.
"Kdo nikdy nejel 85 na sjezdu z dálnice, za nímž je po krátké padesátce zase osmdesátka, hoď řidičákem," řekl smutně, jezdil dál, dopustil se maření výkonu úředního rozhodnutí, a zavřeli ho. Přišel o hypotéku, o práci i o přítelkyni. Množství následných porušení zákona a smluvních povinností z toho vyplývajících by bylo nad rámec úvahy.
Úvaha první
Až se mne někdo zeptá, zda dodržuji zákony této země, budu muset říci ne. Jsem na svobodě jen díky štěstí, a pokud zůstanu Čechem, určitě mne jednou policie pomůže do vězení, čímž zachrání zbytek populace před nebezpečným zločincem.
"Jste bezcitný lhář! Pan Svěrák je poctivý a moudrý muž," lála jednomu z nás paní Müllerová, když odmítl poslat SMS ve prospěch fondu Paraple s odůvodněním, že public relations není činnost nezisková. Ví to, vlastní tiskárnu, kde mu Paraple platí za plakáty, zná reklamní agenturu, která plakáty vyvěšuje. Zná vysílací cenu pořadu, který se ve prospěch fondu vysílá. Zná dokonce i marži operátorů, kteří mají profit z SMS paní Müllerové. Zná cenu managementu fondu, zná cenu banky. Ten muž dává anonymně milion korun přímo na účet nemocnice, kde neúspěšně léčili jeho syna z mozkové obrny.
Úvaha druhá
Až se mne někdo zeptá, zda věřím na dobro, nezištnost a lásku mediálních osobností, řeknu pravdu: znám kurvu, co posílá polovinu svých peněz jednomu dětskému domovu, ze kterého pochází. Nikdy nebyla v televizi, nikdy nezískala mediální kapitál, a přesto doposud poslala na dobročinné účely víc, než vyplatil Svěrák z kapes někoho jiného.
Jeden z nás vrátil půlku peněz ze státní zakázky do kapsy úředníkovi, který mu ji schválil, a ještě mu dost zbylo.
Jeden z nás dostává dotace, které mu schválil druhý z nás.
Jeden z nás je úředník a je mu hloupé dávat pokuty druhému, kterého zná.
Jeden z nás je i policista, co má známé a přátele a moc.
Jeden z nás je i soudce, který má spousty známých a přátel a moci.
Jeden z nás je i politik s neuvěřitelným počtem známých a moci.
Mají je proto, že si o ně řekli. I já si mohu říct.
Každý jsme jeden z nás, a já se ptám sám sebe: proč mi to nedošlo dřív?
"Maj dodržovat zákon!" řekla ta bodrá dáma, která řídí jednou ročně o dušičkách a nikdy, nikdy silniční zákon neporuší.
"Kdo nikdy nejel 85 na sjezdu z dálnice, za nímž je po krátké padesátce zase osmdesátka, hoď řidičákem," řekl smutně, jezdil dál, dopustil se maření výkonu úředního rozhodnutí, a zavřeli ho. Přišel o hypotéku, o práci i o přítelkyni. Množství následných porušení zákona a smluvních povinností z toho vyplývajících by bylo nad rámec úvahy.
Úvaha první
Až se mne někdo zeptá, zda dodržuji zákony této země, budu muset říci ne. Jsem na svobodě jen díky štěstí, a pokud zůstanu Čechem, určitě mne jednou policie pomůže do vězení, čímž zachrání zbytek populace před nebezpečným zločincem.
"Jste bezcitný lhář! Pan Svěrák je poctivý a moudrý muž," lála jednomu z nás paní Müllerová, když odmítl poslat SMS ve prospěch fondu Paraple s odůvodněním, že public relations není činnost nezisková. Ví to, vlastní tiskárnu, kde mu Paraple platí za plakáty, zná reklamní agenturu, která plakáty vyvěšuje. Zná vysílací cenu pořadu, který se ve prospěch fondu vysílá. Zná dokonce i marži operátorů, kteří mají profit z SMS paní Müllerové. Zná cenu managementu fondu, zná cenu banky. Ten muž dává anonymně milion korun přímo na účet nemocnice, kde neúspěšně léčili jeho syna z mozkové obrny.
Úvaha druhá
Až se mne někdo zeptá, zda věřím na dobro, nezištnost a lásku mediálních osobností, řeknu pravdu: znám kurvu, co posílá polovinu svých peněz jednomu dětskému domovu, ze kterého pochází. Nikdy nebyla v televizi, nikdy nezískala mediální kapitál, a přesto doposud poslala na dobročinné účely víc, než vyplatil Svěrák z kapes někoho jiného.
Jeden z nás vrátil půlku peněz ze státní zakázky do kapsy úředníkovi, který mu ji schválil, a ještě mu dost zbylo.
Jeden z nás dostává dotace, které mu schválil druhý z nás.
Jeden z nás je úředník a je mu hloupé dávat pokuty druhému, kterého zná.
Jeden z nás je i policista, co má známé a přátele a moc.
Jeden z nás je i soudce, který má spousty známých a přátel a moci.
Jeden z nás je i politik s neuvěřitelným počtem známých a moci.
Mají je proto, že si o ně řekli. I já si mohu říct.
Každý jsme jeden z nás, a já se ptám sám sebe: proč mi to nedošlo dřív?
6 názorů
Svěrák... Je prostě nejznámější nadačně-mediální xicht :-) Díky. Taky bych byl mimo... otčinu... Domovina je tam, kde se cítím doma, a to je jinde :-)
Sice nevím, proč se oháníš jen Svěrákem, nicméně úvaha se mi líbí. (Asi mi teda uchází nějaký kontext, páč jsem mimo domovinu)