Pokus č. 43

Ve spleti myšlenek zevnitř i navenek tonu a ty se to nedozvídáš v břiše mám neurózy klid - ten mi nehrozí kolikrát se mnou zas neposnídáš? čí paže obtáčí šíji tvou - čí ta čí vlastně je noc co noc k obtáčení? můj syn mi šediny počítá jediný ví že jsou z úniků do básnění kolikrát ještě mi přidržíš při zemi křídel pár? nevhodný zdá se ti let jak bránit ať oči moc mi je nesmočí? hlavně se nevzdat a nezrezivět vím vím kolo se otáčí vím vím bude to jinačí vím vím kde rozum nestačí láska si poradí s tím

---