Ukřižovaná

Všem ženám, které mají strach ze smrti...

Jsem bolestí plná hlavy a má ústa semkla se jedinou bolestnou křečí kdo hřeší zůstane potrestán na sta tisíc způsobů Lásku mi nedali a pouty přikovali k cihlové zdi Jsem smutku plná a bolesti mě páli nit hořících žalmů nedozpívaných Padlá kolena mi vrývají pod kůži trn spínám ruce k nebesům a prosím Ještě neodcházej! Vždyť - času je tak málo a skály se trhají na hruď ti dopadnou rány poražených smrt mi láme žebra Jsem zlomená a rty bez vody mi praskají snad z nich teď pár posledních slov posílám andělům bělostným Zkřížená těla nenarozených telátek Mi bičují záda a ke rtům popraskaným Číši pozvedneš Je prázdná Do ní krev nabíráš Jsem zkroucená prostou nedoslýchavostí láskyprázdných slov Mávnutí rukou je gestem k odchodu Pozdravy míje se v čele s hvězdnoým dotekem Iluze barev sesutá v jediný požár Oslepí průvan ospalých očí Jsem šedá ve švech a mokrá v záhybech Struny mi tělo pořezaly Amputovaná pýcha Zardělá na víčkách propadlá do noci Nemožných bezmocných malomocných Vždyť - síla odchází nepřijímá bezduchá odpuštění Zlomená motýlí křídla bez prášků Deziluze všech námořních gilotin roztíná popravu do oranžových očí Tvých očí. Tupých tvarů. Rozpukaných dlaní. Jsem Tvá Nechci se smát To bolí A nechci plakat Slzy pálí popálenou kůži Jsem ukřižovaná Trny mě bodají Už nemám sílu dál se bránit šílencům Probuď se! Já...tě prosím! Sundej mě dolů...ještě nechci umřít.

---