-----

Čím více pruhů, tím více adidas. To je vynikající :-)

Tady by to chtělo asi spíš umět japonsky. My se v podstatě bavíme o intepretaci interpretace, což je asi jako čím víc pruhů tím víc adidas:) Což nám nebrání psát česká haiku.

Mě napadla interpretace, že měsíc je údělem Bašóa, kdežto jetel lehkých dívčin. Bašó tráví dost času pozorováním měsíce a případnému sepisování haiku o měsíci, tak prostitutky tráví dost času se svými zákazníky v jeteli. Potulný mnich a potulné prostitutky. Není náhodou jetelový čtyřlístek symbolem štěstí? (v tomto případě tělesného) :). I když asi těžko bude čtyřlístek symbolem štěstí i v Japonsku, i když kdo ví, když je i v angličtině. Nebo Bašóa při sepisování haiku rušilo hekání ze zdola a tak se přirovnal k měsíci (snaha o "vysoké" umění) - měsíc je vysoko na nebi a prostitutky k jeteli (protože uspokojují "nízké" potřeby a jetel roste při zemi - prostitutky jsou přízemní) :))) Nebo to mohlo znamenat, že Bašó bydlel v prvním patře, popř. měl okno s výhledem na měsíc, kdežto prostitutky spaly dole popř. u okna pod nímž voněl jetel. PS: Aitken je odborníkem v tom, aby jím interpretované haiku bylo po jeho interpretaci pro čtenáře ještě méně "pochopitelné" než předtím. (imho)

Když jsem četl Aitkenovu knihu, tak jsem si celou dobu naříkal na to, že tak málo prostoru věnuje vysvětlení jazykové stránky haiku, zatímco nějaké jeho soukromé výklady obsahu haiku zabírají značnou část knihy. Například tvrzení, že: První je, že Bašó klade sám sebe na roveň s měsícem plujícím klidně a povzneseně na nebi, zatímco ženy přirovnává v ubohému, nízkému jetelu prožívajícímu svoji krátkou karmu někde tam dole. může být pro někoho zajímavé, ale je to čirá spekulace. Jediný uznatelný, a ne že by na něm opravdu záleželo, výklad, je autorův výklad. Zbytek je čtenářova interpretace a to je konec. Co čtenář to jedna originální interpretace. Můžeme se tedy maximálně bavit o tom, jakým způsobem by bylo asi vhodné haiku intepretovat, jestli přes metafory, viz ta věta o lehkých ženách, nebo doslovně nebo nějak jinak. Tohle je reakce na Paulart, ani nevim proč:)

Celkem pochopitelné, došlo mi, že nová bystřina vznikla po lijavci. A že bublinu má na svědomí velká kapka. Jen mi tam chybí trochu přesah. Mimochodem, to Bašóovo haiku je, co se týká výkladu, jedním z těch těžších. Viz Robert Aitken (Bašó, haiku a zen): V témže hostinci spaly i lehké ženy; jetel a měsíc. "Nabízejí se tři možné výklady. První je, že Bašó klade sám sebe na roveň s měsícem plujícím klidně a povzneseně na nebi, zatímco ženy přirovnává v ubohému, nízkému jetelu prožívajícímu svoji krátkou karmu někde tam dole. Druhý, podle mne mnohem příhodnější, výklad je, že tento verš prostě vykresluje poněkud komické setkání dvou cizorodých světů. Třetí výklad byl pak výkladem zenu. ... Názor, že Bašó je měsíc a ženy jsou jetel, je opravdu příliš konceptuální. Jakákoliv metafora je pravdivá pouze na rovině zkušenosti. Zasazena do filosofického rámce hyne. Výklad v tom smyslu, že báseň je metaforickým posazením dvou značně vzdálených věcí vedle sebe, by byla krokem ve správném směru, ale ještě stále nepředstavuje nejhluší možnost. Aby haiku skutečně začalo dávat smysl, musíme nejprve vidět všechny elementy jako to. Co je smyslem lehké ženy a Bašóa? Odpověď: "Jetel a měsíc". Bašó popletl několik učenců tím, že jim předložil něco k vyložení, ale základní myšlenka leží přitom přímo na povrchu."

souhlasim s StvN..se vsim co ti rekl... tohle co jsi napsal neni haiku..ani nahodou, nerika nic, nic nenavozuje, je za kazdou cenu.. zakladni princip haiku je jednoduchost s jakou vystihnout pohled na neco kontrastniho..a to tady teda urcite neni..

měl jsem raději ty tvoje zvrhlosti :))

No jasně, ale my se nebavíme o výkladu, čili interpretaci, kterou provádí čtenář, což ty momentálně nejsi, nýbrž hovoříme o vyjádření toho, cos viděl.

No Aitken o tomto haiku psal ve své knize o Bašóovi a zenu a vykládal jeho zenový význam. Takže úplně prázdný obraz to být nemůže. Takže něco tam bejt musí, něco co může vyvolat nějaké asociace. Jako je starý rybník a žába obrazem procitnutí - nového náhledu do reality, tak i toto haiku má svůj zenový význam, který jsem, ale nepochopil ani po Aitkenově výkladu. :)

A k tomu rozumění. Do haiku se neschovávají žádné moudrosti, jsou to jen obrázky. V podstatě to, co tady píše Paulart.

Divoký jetel je kytka, která tam zrovna rostla (on se tak jmenuje, v japonštině to nejspíš bude vyjadřovat jedno slovo, ale nejsem si jistej, ono by stačilo napsat jetel) a měsíc byl vidět oknem. V tom žádné schovávanky opravdu nejsou.

Jedna věc je vidět, druhá rozumnět.

A co teda znamená divoký jetel a měsíc?

Tohle haiku mi přijde docela dost jasné. Všechno vidím na první pohled.

No já jsem četl zas spoustu haiku, kde to zas tak jasné není. Např.: Ve stejné hospodě spaly prostitutky - divoký jetel a měsíc. Bašó

Jestli si tu nedořečnost nevysvětluješ trochu jinak. Nedořečenost nemusí znamenat zamlčení, spíš je to ve smyslu nevysvětlování, ale co jsem já četl haiku, tak vždycky je jasné, o co jde, co má člověk vidět. Ten obraz musí být zřejmý na první pohled. Haiku, stejně jako jiné umělecké metody, je pouze interpretací toho, co vidíme, ukazuje nějaký pohled na tu skutečnost, ale tu skutečnost nezastírá, naopak, právě proto, že haiku je tak čiré, musí být skutečnost také čirá. Druhá věc jsou slova. Slovo nové samo o sobě neodkazuje na nic konrétního a slovo bystřina je bystřina, není to potok a není to bohužel ani ta věc po dešti. Tohle už trochu zavání právě tím poetismem, kdy člověk místo zabordelené vody vidí bystřinu:) Zkus ten zápis méně zastírat, aspoň pro mě.

V haiku jsou dva principy: srozumitelnost, jasnost, nemetaforičnost na jedné straně a nedořečenost na druhé, které stojí proti sobě. A protože zatím, nikdo to moje haiku nepochopil, tak jsem to asi s tou nedořečeností přehnal. Bystřiny nové jsou "hromady" proudící vody podél okrajů silnice připomínají tak nově vzniklé potoky při ohromném lijáku. Bublina splaskla - znamená, že bublina splaskla :). Při velkém lijáku se totiž na hladině kaluží, "potoků" vytvářejí bubliny vzduchu (kvůli dopadajícím kapkám zřejmě), které samozřejmě po určitém čase zanikají. Tady je možné najít asociaci mezi zanikající bublinou a "potoky", které zaniknou až se vypaří, tedy "splasknou" jako ta bublina. PS: Slovo nové je důležité, protože bez něj by se nedalo pochopit, že "bystřina" vznikla z deště a nikoliv z pramene.

Torchu nechápu tu bublinu. A nová bystřina, to jakože něco jako po dešti? Slovo nové mi nesedí a v podstatě nic neříká.

nie, nepotrebujem

A potřebuješ si vybírat? :)

bystřina, bublina, silnice.. nevím, co si vybrat?