Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se"Mám tě rád"
29. 05. 2008
1
10
489
Autor
Mitril
Mám tě rád
V první řadě by bylo dobře říct, že v životě každého z nás je už od narození skupina lidí, kteří jsou k tomu, aby nás milovali předurčeni. Ano, myslím rodinu, skupinu lidí, jež nám to stále neopakují ale my víme, že je nejeden pádný důvod k tomu, aby tomu tak bylo.
Já chci ale mluvit o těch, kteří nesdílí naši krev a přece je jejich náklonnost jedna z nejdůležitějších věcí v našem životě. Chci mluvit o přátelích, partnerech a spřízněných duších, které většinou spadají do první nebo druhé zmíněné skupiny lidí v našem životě.
Mám několik přátel, jen několik, neboť označení přítel používám jen v případě, že už se prokázalo, že mě mají rádi nejméně tolik jako já je. Sobectví? Nemyslím.
Mám také pár spřízněných duší. Jak je definovat? Tak tedy, velmi zjednodušeně to jsou dva lidé, kteří v případě potřeby vycítí v čem můj vnitřek strádá a když je to potřeba vezmou mě pod svá křídla, ochrání mě. Myslím, že můžu s klidným svědomím říci, že tyhle dva lidi mám opravdu ráda. Vždyť oni jsou to, co mě drží nad vodou a kdyby je snad někdo nazval strážnými anděly nebyl by jistě daleko od pravdy.
Člověk tedy žije, uchovává několik lidí ve svém srdci. Někdy je zrazen a zraněn, někdy jeho srdce naopak získá nové obyvatele. Pokud alespoň občas zažíváme ten nádherný pocit, že jsme člověku vedle nás blízcí, pak si nemůžeme stěžovat a jsme spokojení. Co je ale na tomhle přátelení, spříznění a všelijakém shlukování lidských srdcí a duší to nejkrásnější?
Tak si to představme. Máme neúspěšný den v práci, venku prší a my se vracíme bez deštníku domů, kde zjistíme, že už nemáme vhodné suroviny na večeři. Tak se tedy velice rozčarovaní vydáme ven, abychom se deštěm prodrali až k samoobsluze a koupili si to naše jedno mléko, mouku a pět vajíček. Když ale přijdeme domů, čeká před dveřmi od bytu náš nejlepší přítel s lahví vína a dobrým filmem v ruce. Během večera plného smíchu a povídání všelijakých historek z něj potom vypadne zásadní věta: „Mám tě rád“. Byl to skutečně tak hrozný den?
10 názorů
Tak já ti nabídnu náruč plnou lásky a ty takhle, jo? :))) No i když ten zmeškaný vlak tě... ne sice omlouvá, ale aspoň chápu. :)
...autorka sama me, a jqak zdvorile, zadala, a ja nedurdim zde...ci durdim?
Nedurdim.,..jen pisi to, co ode mne chtela: zmeskal jsewm kvuli tomu vlak do Berouna, a ty takle, jo...?.)))
...jedes!!!!))))))...
ja nejsem zadnej potrhlej slavista, jasny...?.))))
Honzyk: Ale tak se tak nedurdi, pojď mezi nás, obejmeme tě, máme tě rádi. ;)
..Inu, pozadan autorkou o nazor, rad vyhovim....pokud ctu podobny text, nemyslim, ze je tak zle reagovat na nej absurdne , mozna az cynicky...ano, nekdy mozna prezenu, ale prezit se snad da.
Text "Mam te rad" pripomina skvele skolni zacatky vyborne zacky Karoliny Svetle..,(uz to prijmeni.!?D),ktera, zrejme, pise rodicum z vyletu konmo.
Vzdyt text zacina jako ty nejnaivnejsi dopisy: "v prvnim pripade by bylo treba rict", item mozno analogicky dosaditi "predem sveho dopisu."...etc...
Zvedavec dale hlta radky o milovani , lasce a k zivotu tolik potrebnych objeti (i v prenesenem slova smyslu), ze po prvnim odstavci zadoufa, ze jde o parodii.
Neni tomu tak. Bo-hu-zel....
Pomineme-li prapodivnou etymologickou smycku "definovani spriznenych dusi", jez, zel, ani nezavani spiritismem, padame s kazdou dalsi vetou dal a hloubeji do bahna tak, jak Jira Svorcova v dnews jiz kultovnim filmu Kral Sumavy.
Dostavam tak jako kralik za lebku jednu dutou ranu za druhou : "clovek uchovava nekolik lidi ve svem srdci", "srdce ziskava nove obyvatele"...(az medicinsky lahodne),
abychom se dostali za vresteni trubek k silenemu finale:
"Tak si to predstavme"..........a brndy brndy kolobrndy celym odstavcem nam autorka jeste dovysvetluje prazdne a dute, jak dulezita je laska v nasem zivote.
Snad jen tolik : je skutecne malo vyvolenych, kteri...(mozna jeste dnes) o kategorii jako je laska , doklaze napsat poutavou a "novou" vec...(A RAd tomu verim, tema skuecne vecne, byt nemam rad slova nadsazena..)
.
...tento text je vsak vysmechem tem, kteri se o to snad i snazili, ale pote radeji hodili zmuchlany papir za hlavu a potichu odjeli na sve kolobezce, vzdavse se cestneho vypolstrovaneho mista v mercedesu.
"Mam te rad" povazuji za radky kontraproduktivni, za radky z plastu.
Inu, umele kytky, byt uvili jsme je s laskou, zustavaji umelymi, i kdyz je postrikame vonavkou a mysleli jsme to PRECI TAK DOBRE...
s pozdravem honzyk...
...uz tisknu a pribijim hrebikem stovkou do lejtka...tam este zadnou ranu nemam:)))
Hmmm, prostě slohovka, bez výraznějšího momentu, nic, na co bych si za hodinu vzpomněl.