ŘEZNICKÁ

Řezník Pepa ten se vyzná
s masíčkem si pohrát umí
každá žena z města přizná
že touhy k němu těžko tlumí

              Svaly, šlachy na něm hrají
              dvojsmyslnost neutají
              kovářka ho ráda svádí
              chodí za ním potají

Nabízí mu dvě kolínka
nechá sáhnout na vemínka
šunky vilně nastavuje
řezníka tím našťavuje

              Tohle zboží Pepíkovi
              nevisívá na háku
              u kovářky rád si smočí
              občas buřta do láku

na oplátku jitrničku
bez špejličky vystrčí
čerstvý jazyk nabídne ji
když kejtičky vytrčí

              " můžu to tak nechat pani? "
              " o pár deka je ho více! "
              kovářka už nemá stání
              touhou dmou se její plíce

Není na to mnoho času
a tak jedná s jistotou
vrhá se mu na klobásu
nemazlí se s čistotou

              na špalku to rozseknuli
              maso mlasklo pěkně v půli
              kovářka však nemá dosti
              vysává do morku kosti

řezníkovi ztuply nože
ocilku nezvládá silou
             ta kovářka - " Pane Bože !!!!  "
                                                                  ..........................................umí pěkně pustit žilou  !