Můj bráška už navždy spí

Severská uspávanka
tak smutně zní
můj bráška
už navždy spí

Můj život se skládá z putování

Můj život se skládá z putování .
Z putování na sluncem zalité kopce – okamžiky pochopení, klesání a bloudění v údolích zapomnění a trpělivé chůzi v nížinách stínů, kdy musím si vystačit se vzpomínkou na slunce, bych mohla začít stoupat na ještě vyšší horu až na konci vyšplhám na tu nejvyšší, a dál jít již nebude třeba. Chvilku tam pobudu, možná celou věčnost, a pak. Kéž by … duha.

Přeji si, ať mé ruce

Paně Bože - Bratře,
znáš již moje první přání,
jenž mě vede k praxi,
a k zdokonalování

Ať jsou mé oči

Přeji si,
ať mé oči vidí.
Ať se dívám na lidi,
jako když,

Jsem ...

Jsem krásná
taková, jaká jsem.
Jsem prostě Boží sen.
Jeho x-tá iterace

A proč to všechno?

A proč to všechno.
Pro ten křehký pocit něhy prchavý
Pro dojetí až k slzám
jenž nám pohled

Jednou v srdci navždy v srdci

Jednou v srdci
navždy v srdci
tak to mám
Dám-li zrnko

Jak snadné!

Jak snadné.
Jak snadné
je Tě milovat.
Jak snadné

Odkvétají vlčí máky

Odkvétají vlčí máky
já odkvétám
taky tak
Nebudu však

Video přání Vánoce 2015 nový rok 2016

Milí přátelé a známí
Přeji Vám se svou rodinkou pohodu
ať už trávíte Vánoce kdekoliv.
Každý den Vám přeji abyste byli všichni magnety

Mám ráda ty chvíle

poté, co odkvetla řepka
bylo všude zeleně,
srnky a bílé volavky
teď v tichu bez dětí,

keď to nešlo inak

človeku sa trošku uľaví
keď zo zúfalstva
niečo krásne vytvorí
ako fénix z popoľa

zas, zase a znova

prosím tě, zahal mě
zas a znova
potřebuji tvá křehká slova
probudil si znova brouka

ponenáhlu

žiji nádherný věk nebo-li období
i když nemůžu ani říct,
že už mě v nitru nic nebolí
pořád tam objevuji neprobádaná zákoutí

dokonané?

dokonané.
těžko říct
unavená tichem
hledám jinde

čtyřsloví II.

Hravost jako Vesmír sama

Hrím, Hrím devět bran

Hrím, Hrím
devět bran
tajemství Śrí-jantry
odkrývám

zajímavé slovo esence

zajímavé slovo esence
"e sss en ce"
tak tence
a přece jako hádek

noční inspirace

najednou se přistihnu,
že už zase
listuji herbářem vzpomínek
některé ještě mají štiplavou vůni,

Obejmutí bez ... ; E - vinná

Obejmutí bez
bez objetí
A když objet
Tak prosila bych

novoroční štafeta s loučí

Kazatel 3:1
Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas:
Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat;
je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat;

naše hrátky

Prolejzáš mnou
jako lvíče lvicí
tu se sklouzneš
několikrát po kolenou

SMS pro mého muže

Muž můj milený,
i když fyzicky vzdálený,
díky ti za to,
že ti můžu všechno říct

déšť slunce smích duha

padá déšť
na kamennou zeď
ukrývající pokoj
pln osamělých

o dešti

Déšť není
smutný nebo veselý,
stáva se takovým
jen v něčím myšlení

LeChtivá diva

Lechtivá Le Chtivá
lechtání chtivá
se na mě v zrcadle
z postele dívá

O spolehlivých škodovkách a tak ...

Po jízdě s ferrari
už navždy znáte ten rozdíl
Řekni to škodovce
a už si nejspíš nezajezdíš

Velvet Strom – pardon Storm

Velvet Strom – pardon Storm
(možná to znáte, vaši pozornost upoutá pár slov
a pak už se to sype – nuže tak nějak – inspirace
byla názvem jedné pro mne jinak neznámé

Drobnůstka, co mi dnes udělala radost

Já dnes přemýšlela - kolik nešťastníku píše srdcebolné dílka ve kt. obviňují druhou stranu, že nemají srdce nebo tak - a kolik z nich si uvědomují, že se jen koukají do zrcadla. A pak jsem si promítla jak se cítím já, když mi říká někdo, že nemám srdce. Dřív by mě to bolelo, ale teď si umím zvolit a uvědomit si, že to není o mne ale o tom, kdo mě z toho viní.

3 drobnůstky z babího léta 2012

kamilková
(tahle drobnůstka se na rozdíl od těch dalších níže
rodila několik dnů nebo dokonce týdnů
na jedném z mých aktuálně oblíbených míst)

poznáš ptáka?

brkoslav, pochop, seriema,
zlatoprska, amadina, majna,
satyr, snovač, vaza,
latam, nesyt, leskoptev,

Pán koz

Lozí po mně malý borec
Už velehory zdolal :-)
Říká všemu - „To je moje. “
„To je můj

plží mini

Říkal si ve trávě plž:
„To máme dneska mládež.
Nevadí, že chtějí mrdat, nuž,
ale proč leží na mých zádech. “

lammasové díkůvzdání

Na okraji Světice
v úplňkové září
vám růže se klaním
přinášíme

p.Saní

Pět let psaní
věrného psa p. Saní
pasováno na psoezii
přesto ještě

nejednou najednou

http://www. youtube. com/watch. v=O_HB9QksjIs
nejednou
najednou
jen tak sedím

O kouzle oka uzlení a jiných radostech

O kouzle
oka uzlení
Oko kůzlete
zlé není

Hravé drobnosti

Vyrazili
na naturistickou
turistickou výpravu
za krásami

bidžá mantry

Zazpívám slabiku LAM
(tak čtyři-pětkrát)
kořen, červeň, základ
rozvibruji a vnímám

chvíle bílé

kape ze mě blaženost
jak kaše z hrníčku vař
z rozzářeným pohledem
zírá na mně tvoje tvář

hra čič ková

Nemá to němá Ema,
marně hledá
pod hladinou Nema
Hle, dá leda dáseň sen

jsem, tu, abych byla

dnes radostí žárem chci oslavovat Tebe, Pane
a pro Tvoji slávu vztyčuji hrdě, jsem Královna, hlavu
děkuji Ti, Paní, Pane, za tyto dny - chvíle
jež jsou tak hojnosti plné,

podzimní ženou se ...

Kdo jsi?

Kdo jsi,
že víš, jak by něco
(cokoliv) mělo být.
Kdo jsi,

Nebásní mi to!

Nebásní mi to.
Asi proto,
že pozorovat
jak se ti u kojení

nu-telková

sní,
že s ní,
naivní,
že na i v ní

Bavíme se bez ...

bavíme se bez .
jak je možné vysvětlit,
že s měkkým
je vítězství

čtyřsloví

býti bit
tikotem srdce

šestka

Šest slabik, co pohladí
Om Mani Padme Hum
Šest ctností, co oblaží
a srdce zpívá – bum, bum, bum

A kdo se ptá?

Po výborném obědě – schválně byla v restauraci a ne v bistru, aby měla čas číst anebo přemýšlet – se ještě přesunula do kavárny na „kafe“. Ne, ne – samozřejmě, že ne kvůli kávě – chtěla dočíst tu kapitolu - Šest druhů osamění – a pak si vyložit prvně po více než dvou týdnech karty. Kdyby chtěla opravdu kafe, mohla si ho dát i na baru a mnohem levněji. Ale tady bylo relativně klidněji.

Je tomu rok

Je tomu rok
od toho hezkého rána
kdy jsem se doma
nevzbudila sama.

mám přání

Jsi můj referenční bod
na cestě
od nikud a nikam …
Čím dál víc

děkuji

tvůj pohled
mě očisťuje
a objetí jistí
sdílíš se mnou

až ...

Maneesh de Moor - Jai Radha Madhav (deva premal) (HIGH QUALITY) http://www. youtube. com/watch. v=bVTe4rk8Rbw
je smutek,
který nelze
nikdy zcela vyléčit

Cestou domů shlédla měsíc.

Cestou domů shlédla měsíc.
V neobvyklém hávu barvy pomeranče,
kulatil se v úplňku.
Jevil se tak nízko nad střechami domů,

za hřbitovním plotem

za hřbitovním plotem
stromy jarem ševelí
náhrobky i kmeny
jsou porostlý břečťany

Těším se na ...

Těším se na Tebe.
Už brzo se ponořím do hlubin
a půjdu Ti naproti
Stanu se tvým tunelem,

Na Zemi naze mi

Na Zemi naze mi zpívej,
jak blaze je chodit zrána bosky
a zpívat volně jako kos,
posílat slunci úsměvy a „bozky“

drob kůstky ...

Volíme pořád,
zas a znova .
Opravdu není
šance to změnit.

Behind Those Green Eyes

za zeleňou v očích
se vír vášní točí
to jsou oči.
ale čí.

Plachtíme vesmírem

Jako dve zrníčka – chmýří prachu
Brownov pohyb všemi směry
Obtřeli jsme se
(bylo to teď, nebo kdysi. )

Může být nějaký dárek hezčí než je růže?

Může být
nějaký dárek
hezčí než je růže.
Nuže může :)

La alborada de rosa

samozřejmě, že chodíš dál
jen se mi nechtělo,
již o každé tvé návštěvě psát
dnes si přišel,

drafty ...

Nepozveš, nepřijdeš, nebo tak
pak smutnou báseň napíšeš
a mou náladu zastře mrak
. . .

potlačené ...

Jsem trochu špatně odminované pole,
nikdy nevím, kdy mě pár slov nebo vět,
může zase starou bolístkou bolet
Někdy mě překvapuje,

sebeanalýza

Když si (byl) ošklivý na mně,
tak mi to tolik nevadilo,
jako když jsem zjistila, že
jsi stejně, ne-li hůř ošklivý na jiné …

nemá název

Třeseš se za pochvalu
jako pes za kost,
nebo se mi to jen zdá.
Co pak nevíš,

Ocean whispers

Come, come, come
Calm, calm, calm
Down, down, down
Dove, dove, dove

Renegate

Chci napsat báseň
Pro všechny zrádce a odpadlíky
Chci jim za to, že jsou,
Že nesou svůj úděl

Tóny jako kapky

Tóny
jako kapky
po auře mi stékají
omývají barvy,

Tam kde ...

Ta melodie
mě dostala do vzduchoprázdna
Tam kde mé
vědomí si jen tak pluje

Odpověď je na čtenáři

Kdybyste si měli vybrat mezi „pokoj, mír a klid“ a „láskou“,
co byste si vybrali.
A co jste si vybrali.

Mé novoročné přání

Mé novoročné přání
je tak prosté,
abyste ho měli
a vždy mu naslouchali,

o zabúdaní a dívaní sa na obzor

Keď sa naučím niečo nové mám radosť.
Ale zatiaľ sa neviem zbaviť zlozvyku, že ma to zamrzí,
keď zistím, že už som niečo „vedela“, ale zabudla som to používať.
Dnes som otvorila knižku – darček od Ježiška – Coelhov príbeh „Valkýry“

Bože můj, jak dobře mě znáš!

Bože můj, jak dobře mě znáš.
Víš přesně, kdy na hubu padám.
Zatím si mi vždy poslal někoho, něco,
díky čemu jako Fénix znova

trochu letního pohlazení do téhle zimy

Můj milý modrásku,
motýlku z jarně-letních luk,
náhle má mysl k Tobě zacílí,
když kolem svírá se

Noc houstla jako zeď

Z půlnoční mše se vraceli alejí,
náhle ji pod lampou
vášnivě přitulil
Bílé polibky zimy padaly

Rozlučka s rokem

MORRICONE/ DELL'ORSO- "Once Upon a Time In the West" (1968)
http://www. youtube. com/watch. v=5j_MT9AcfAc
Jednou za Tebou
zůstanou jenom stopy

na pos led

jsem
sněhová vločka
co se neví – dočkat
Tvé dlaně dotyku

děkuji hnilobě, děkuji zimě

zima je
taková menstruace
ročního cyklu
čas vyklidit,

Remember me

Pamatuj si mne.
Jaká blbost,
vždyť i paměti
jsou pomíjivé

zvonky něhy

poslouchala melodii
a obrázky
ze světla a něhy
jako vločky

věřím?

Vše ve mně chtělo by Ti
býti nápomocné.
Však pokud vím,
nejlepší je, nechat Tě být.

Omyl se omyl v bílém

Někdy je to tak,
když si někdo zmýlí
Šeberov a Šeberák
Zprava

Můj pohled na pražské regionální kolo Slam poetry 2010

Včera jsem byla na regionální kole Slam Poetry 2010. Trochu jsem měla obavy jaké to bude, přece jen to nebyla "exhibice", ale byla jsem příjemně překvapená úrovní většiny soutěžících a docela jsem se i nasmála. Navíc, nebylo tam zase až tak moc politiky, jako na exhibici.
Bio Masha je skvělá – ale vyhrál to podle mě právem – Honza "Kistanov" (nebo tak nějak) – nováček, který ale měl svůj přesvědčivý a přece skromný styl.

možná

kdo se zeptá
v tváři tvář
možná dostane
to taky tak

a costa da morte

Přes eukalyptové háje
Cesta voňavá je
Až do Santiaga
Noha bolí - přesto chvátám

vrána plná fialek

vrána plná fialek
až se pán Fila lek
a vana Anna
plná peří z vran

Bohumila

Bohu milá
- milenka boží -
milování ji vrací
chuť žít do žil

Jako zelený blesk

Jako zelený blesk
Vylítl čertík si z krabičky
Chci ještě v plném květu kvést
Jak z jara ratolest

Říjnová hříčka

Povolání laní
po volání
laní lasem hlasem
líbezným, prý baží

chce ti "díky" říct

Po dlouhé žízni
vychutnáváš
každou kapku společné přítomnosti
až dojetí sklouzne v oku

vychutnáváš každou kapku

Po dlouhé žízni
vychutnáváš
každou kapku společné přítomnosti
až dojetí sklouzne v oku

Jsi pro ni synonymem Mužské Něhy

Jsi pro ni synonymem
Mužské Něhy
Ó, jaký to paradox
v tvé něze je tvé kouzlo

říkaly

říkaly, že by jí daroval i ledvinu,
kdyby ji potřebovala
jenže neuměl jí darovat
jiný orgán

tří-jediná reakce

Myslíš, že škrtat zápalkou
je to, co teď potřebuje nejvíce.
Slova jsou jako jepice.
Jaké činy máš ve své nabídce.

skoro gýč ;-)

Ach srdiečko,
keď ja ťa tak ľúbim.
Na cibuľke upražím ťa,
to ti rada sľúbim

šeptám " spomaľ "

Byl jsi u mě, já to vím,
chodíváš v ty chvíle,
kdy nespím, ni bdím
A zase to bylo slastné,

chci ...

Chci být Lunou, Pane,
(odrážet světlo Tvé,)
posvítit zprostředkovaně,
těm, kteří žijí v tmě.

mléčné haiku

no nic, jde se dál,
rozlila jsem mlíko,
tak jdu utírat

draft drajf

imho nejhorší, co může být,
řešit alkoholem, když jsi na kaši .
a při uklízení nalezla sem,
hele vždyť já kdysi málem kouřila .

Hříška se slony

Wodoo tně ve tmě vodo teskně
něze nežehrá hra šek hrášek je
je mně jemně mne nemá nic zajíc
zají štěně jištěné jistě ne na

Rozporuplná?

Naděje čte,
že chceš ji říct
– to i pro ni podstatné –
nahlas a odvážně.

mámě

Po dlouhém čase smámou mluvila
a jako vždy ji nemohla nic říct,
když tu svou pořád stejnou dokola omílá.
Mami, mám tvé tahy,

SVISLE nebo ...

svisle nebo rovně
„hladko-obrátko“
popleteme hlavu
i tobě zakrátko

bez názvu

Té touhy, chce-li mě kdokoliv zbavit,
musel by mě zabít .
A já.
Chci žít

3x z ...

Z pondělí
Bidžá mantry
Vibrace slabik
A masáž čtyřmi živly

svítání s vámi, tati a mami

Tati,
Lány a obloha měly dnes ráno barvy
Jako tvé pastely ze Sutomore,
Z toho místa lásky tebe a mé mámy

Maják v polích

Na širém moři polí a lánů
i když je horko a vítr,
tak hrdě zdvihám hlavu
a jako plachetnice dál

epitaf

Na hrob jí napsali:
Neřekl jí – Přijď.
A sen se pořád vracel.
Tak smála se a smála.

modlitba budoucích matek

Ach Matko, Ty,
jíž Ti taky říkají Sedmibolestná
kolik bolesti jsi musela unést,
když Ti, taky děti jiných matek,

zralé slunečnice

zralé slunečnice
jako stařenky
hrbí sve hlávky k zemi
to asi aby své plody lásky

mini-zami-lov-aná

Milý můj, jsi ve tmě,
myslím na Tebe,
ať se má myšlenka
s tvými sny přetne.

čekají nás zkoušky ...

Milý můj, v tyto dny
se podrobuješ zkoušce,
věřím, že jí úspěšně projdeš,
čeká tě přechodový rituál,

nakapaná úvaha

Na každé kapce záleží,
tou kapkou x jste právě vy

Hooray, Hooray It's a Holi-Holiday

Hurá. Hurá.
Už za chvíli …
Odbila pátá
A všichni

Virtuóz vibrací

Jsi virtuóz své kytary
dřív než vyloudíš
tóny nejvyšší,
ty zvuky nejhezčí

Jsme však slabí

Učitel. Guru.
I to je jen člověk,
má slabosti lidské.
A jestli Ti něco má

<název si nepamatuji>

Jsem tvoje Amélie
baletka medvědí,
dávám si na váhu
kamínky - závaží

minipříběh

Co se pamatuje, vždy mu říkala pravdu.
Kdysi mu vyprávěla hodně o sobě,
když oba kráčeli jednou alejí
a on se do toho zeptal:

Miluješ své pohodlí

Miluješ své pohodlí
a to rozhodně
a ne, že ne
Pro gourmet a pro svůj klid

jsou-li přání jako vlákna

jsou-li přání jako vlákna
chci se naučit tkát plátna
chci z těch vláken
drhat krásné vzory

4U

Pár slunečných dnů,
víkendů spolu
a tolik krás .
Nezabráníš nostalgii,

hřebík

Když je vhře býk,
pak je to zlatý hřebík
programu
Jinak to rodeo

slavnost (ne)všednosti

Byl to jeden z těch
utajených slavnostních dnů,
kdy pulci ztráceli své ocásky,
a malinkaté žabičky houfně

z cesty domů

procházela se
s radostí dítěte,
když kolem ní
vylétaly světlušky

Absurdní pohádka

Absurdní pohádka
Bylo, nebylo, byly jedny dveře, které čekaly, až je někdo otevře. I přišel k nim jeden hoch. Ten hoch se dveřím moc líbil. Už se těšily, že je konečně někdo otevře.

z krepového papíru

vystřelil´s mi
papírovou růži
takový kýč
z krepového papíru

z maličkostí

z maličkostí
vytvořil jsi síť
z maličkostí,
co jsou jako štít

abych ti pak mohla vyprávět

asi jsme si to trochu přehodili
ty jsi můj přístav
a já jak námořník křižující svět
po chvilce oddychu

Mám ráda ...

Mám ráda tmu,
je měkká a hřejivá
Mám ráda tmu,
která mě objímá

plachechtavá

ten platz nutí k plácnutí,
ten pláč nutí k pláchnutí
plá plá plápolá
plachta stěžňová

někdy je lepší

nevrátí se
a ty to víš
lpění na minulosti
jen prodlužuje kříž

K.O.U.L.E./ Pod povrchom...

zvonku ľudia
tancujúci vkotle
do rytmu ahudby
sa krútia

slovní krajinomalba

žlutě-zelené moře
jehož hladina mi místy
sahala nad hlavu
šumělo včelími křídly,

Láska není něco, co lze vlastnit

Nikdo ti nic neukradl.
Přestaň panikařit. To chce klid.
Láska není něco, co lze vlastnit,
proto ji nelze ani vzít.

miniúvaha o lásce

Můžeme Lásku MÝT.
; - )

mini-úvaha o zrychlování myšlení

člověk si dá ráno klystýr,
hned hlava ´mu rychleji myslí

Přála bych si

Přála bych si
abys Ty byl
tím mým mužem
jak zpívá ve své básni

Co dál?

Co dál. Candrbál. A nebál.
Nevím.

Tuctový príbeh

Kde bolo, tam bolo,
žil raz jeden šracko
ajedna čajočka,
on mal malú motorku

Možná, že se špatně chápem

Možná, že se špatně chápem,
pochop však, prosím tě,
že já nechci být
ve vztahu chlapem.

Vivat generace frustrovaných fracků!

Vivat generace frustrovaných fracků.
Za to, že jiní jiné ocení,
na nic lepší se nezmůžou,
než, že ti touží alespoň slovně

Narodit se naze na zemi

Narodit se
naze na zemi
Do vesmíru
své sny vystřelit

uhoněná úvaha

Když žena užene muže, může muž uchlapit ženu.

gýč

Srdiečko
ľúbim Ťa
a Ty to vieš,
dúfam, že ten gýč

dopis pre OMG

Pane Bože
daj mi prosím takú inšpiráciu na básničku
aby sa z toho všetci pototo .
a ešte k tomu padli na zadok,

jako kámen do bažin?

Některé změny
jsou jako hodit kámen
do stojaté vody
Ale možno tenhle kámen

odbřeměněná něha

A i když na povrchu rozladěna
sundávám ten šátek
odlehčuji mysli tělu
vznáším se

Hádali se ...

Hádali se
Solar s Myslí,
a měnili názory.
Říkali to

Kdysi se mě kdosi ptal - "Modrá / KOULE"

kdysi se mě kdosi ptal
jak bych popsala
modrou barvu
od narození slepému

A tak znova začínám tam, kde jsem

Už mě neštveš.
Jsem však opravdu klidná.
Díky za kléšu –
Za další zmatek,

SeeKing

down
below the sea level
seeking
under the deep-water line

něco přece jen zůstalo

Už mě nemáš
čím překvapit,
že nikdy nepřijdeš je fakt,
na který jsem si zvykla

čekací

Kolikrát již za Tebou prišla.
A co za pšenku ji z toho vzešla.
Nezbývá ji jiné, než čekat .
chce-li se Muži odevzdat .

NeFenoMenoLogická analýza

NeFenoMenoLogická analýza
fenomén poslušnosti
fenomén opuštěného hnízda
fenomén rozptýlené odpovědnosti

l(e)ví slevy

Nevím, nevím, nevím.
Slevím, neslevím.
Se lvím srdcem
rozeřvaně

mini-úvaha o sra...

Srandista je
od slovesa srát.

lachten

Můj Veliký Bůh Srandy
se směje
(až mě lochtá břicho)
a jeho symbolem

a nebo

anebo amébo
ano ne
Peklo nebo Nebe
nejen zima zebe

no-bles(k)-ně

Čtu Tvůj x-tý komentář
a zase posunuješ
mé bránice práh
V hlavě zážeh –

v krajině před rozbřeskem

vznáším se
v barevných loučích,
kolem mě
stoupají bublinky

Jsme vydry vesmíru

myslela jsem si .
Myslela jsem si,
že mi bylo ublíženo,
ale mýlila jsem se,

klí...

klíček sojový
anebo zámkový
klín pěstní
anebo bobrový

sobotní úryvek

Trochu jako suchá tráva
a trochu jako kiwi,
které právě pojídá,
dnes je její oděv sama zelená.

variace na Přísloví trochu jinak

Komu se nelení
má tři ženy
má harém

Můj Bůh má smysl pro humor

Slova
Metafory
Fragmenty vět
Jako stavební prvky DNA

inspirované klipem

Inspirováno starým klipem, na který upozornil kamarád na FB.
Nečekaně zazvonil jí zvonek u dveří,
mrkla kukátkem a otevírala již roztřesená.
„Ahoj, pojď dál. Jen prosím Tě nečekej zázraky.

nelživě živě

v blaženém pohodlí lože
ležérně rozložena žena
nelživě živě sténá

Never give up

Nevzdávej se.
Usmívej se
a buď vděčný.
Máš svůj život

So Much Magnificence

Ó Shivo,
jenž jsi mi byl losem přidělen
tolik jemnosti a krásy,
poezie hmatu

pro veselou známost

čtu Tvůj x-tý komentář
a zase posunuješ
mé bránice práh
v hlavě zážeh –

kolotOč?

Co Oči nevidí, to srdce ne.
Ale Oči letmo uviděly
a srdce tluče až v krku – Proč.
Ksakru, Pane, jak se to zastavuje.

s úsměvem

Bolí, ach bolí,
až mě vkřečích kroutí
a přesto úsměv
na rtech mám

Máš všechny? Prstýnky.

Mám je.
Vždyť to víš .
každá tkáme tu svou příz´.
každá víme, s kterým

na pivě

nad námi zelená
jírovce koruna
a světlo zvýrazňuje tiše
pětiprsté tlapky gekona

Vylušti ...

Prstýnek
Jsou čtyři prstýnky
čtyři ženské cesty k mystice
panna,

bylo psáno

bylo psáno spoustu knih
vážná díla i veršovánky
latinkou, ve znacích i v azbuce
a všude rozebírala se

Mám rád tmu. A vy?

Mám rád tmu. Avy.
Bývali sme vstarom tehlovom dome na druhom bez výťahu. Neviem, čo ma ktomu inšpirovalo, ale raz podvečer, keď som sa vracal zo školy, som sa rozhodol na schodoch nerozsvietiť askúsiť ísť domov po tme.

Zavírám oči na chvíli

Zavírám oči na chvíli,
navozuji pocit hřejivý
v mé hlavě, v těle,
všude ve mně úsměvy,

Monument doby ledové

eratický balvan
jako mamutí píseň
monumentální
pozůstatek

někdy nebo často

Co je bushido.
Po cestě bojovníka
bez meče kráčím
Jak tygr biji se,

ššššš ... bolí to

ššššš . bolí to,
ale teď už to víš,
stačila by "omrvinka"
a ty polevíš

i klidné moře se živelně vzbouří

bolavá něha
smíření
ukáplo
blesk

Víš, máš tu moc

Víš,
máš tu moc dávat .
Víš,
dáváš mi přesně to,

Bylo

kolik nocí probdělých,
jen já a moje stěna
slanými třpytky okrášlena

Přišlo

projdi se
očistným studem něhy
tam a zpět
mají-li otevřená srdce – přejí

Pro budoucí "profíky"

Víte, záleží i na tom jakou máte definici pro to být "profík".
Protože tak jako ve všem, můžete mít skvělý originální nápad, který se bude prodávat, ale nemusíte mít řemeslný základ (ti opravdu šikovní si jej časem doplní).
Nebo můžete být řemeslně a teoreticky perfektně nadupaní a připravení psát, jenže pak se klidně může stát, že budete zajímaví jen pro pár specialistů-dalších-teoretiků, ale jinak Vás nikdo nebude moc číst.
Viz např.

s lehkostí

chtěla bych napsat báseň
s lehkostí ptačího pápěří
jež se pomalu snáší
odněkud z výšky na Zemi

c e l o č n í b á s n ě n í

s láskou sladění
celonoční na sebe ladění
čelo-oční bdění
ční s ní

Kdo může otáčet Zeměkoulí?

Je-li někdo, kdo může otáčet Zeměkoulí, tak je dle mého názoru nejspíš taky bohem, pak ale když tou Zeměkoulí otáčí - je to v souladu se světem, s Celkem.
Vždy tady byli jednotlivci, kteří si mysleli, že vědí lépe, kam by se svět měl otáčet.
(Errare humanum est. )
Jenže myslet si a vědět není to samé .

Lastura / KOULE

Lastura, lastura
kdo v tobě přebýval
a kam šel.
Půjč mi tvůj domeček,

já si počkám na Muže

Zní to trochu,
jako nařízení,
(i když v sladké
řeči zabalený).

tluče

tluče
nevlastně
jsem
tluče

Adéla

Adéla Sama.
Vy.
Nula.
Sama vinula .

veselá známost

Kde kdo má vážnou
vlažnou známost.
Já mám pár kamarádů,
s kterými máme vztah veselý.

subjektivní reakce

nevlastně jsem
tluče
pro mne,
tedy pro všechny

Jsou takové chvíle

Jsou takové chvíle,
kdy za Tvé přehršle milé
udělám tak ráda vše,
co si jen poručíš .

Co když?

Co když to funguje
jako povel na psa.
Gnoze,
k noze.

o šibalovi

Šibal bez těla dává mi zabrat,
minule - telefonuji, když
začal se s mým tělem zas hrát
Děkuji ti „zlato“,

vždy můžeme znova začít

Plný všech ne .
A jedno ne chybí.
Prosím tě nedělej
sám sobě – nám

Další krok evoluce?

Muž, který se miluje způsobem, jenž mi vyhovuje, již neejakuluje.
Principem tantry je krom jiného změnit pohlavní akt z roviny plození do posvátné roviny za účelem rozšíření vědomí.
Národy, jenž duchovně vysoce pokročily - vymřely.
Proč asi.

O pomíjivosti a proč má smysl snažit se o duchovní růst

Všechno v čase a hmotě je smrtelné a pomíjivé.
Teď – je vlastně Smrtí,
která do nekonečna odsekává
ze salámu budoucnosti

Podle mého názoru

Podle mého názoru
odmítáš svůj stín .
a tvou slabostí je,
že si myslíš,

V pavoučích sítích vztahů

V pavoučích sítích vztahů
hledáme, chytáme se.
Nepochopení trhá,
hrubé slovo bolí velice,

Chodí ke mně po nocích

Chodí ke mně po nocích milenec bez těla,
ve vlnách nádherných žhaví mě do běla
Jen mě trochu mrzí,
když ho toužím políbit,

K.O.U.L.E-Inzerát

Instinktivně provádíme
Něžně a diskrétně,
Zaručenou 100%
Emaskulaci nebo

Nekupuji - Neprodávám - Nechci vyměnit

Nekupuji
Neprodávám
Nechci vyměnit
Nechci se již

víc nemůžu

A do uší mi
šeptal orlí křik
"Lásko, miluji tě.
Místo perutí

Sdílená radost - něžně políbená

Promilovat se
k jejímu smíchu,
kdy již nelze nic hrát,
ani pochybovat.

zasažena

nemuč mě
a umlč mě
prosím
něžně drze

chtěla bych se zeptat "Proč?"

Vztah.
Chci vůbec ještě něco.
Tak dlouze jsem něco chtěla,
toužila jsem a touhou žila,

namyšlená

Líbí se mi ten můj
i díky Tobě
osvojený styl,
psát jako bych

Vítěz je sám a já se cítím poražená

Vítěz je sám
a já se cítím poražená.
Budu si brát (i dávat)
zkaždého kousek.

Škoda, že to nešlo

Škoda, že to nešlo
tehdy uskutečnit,
když Tvé ochránkyně
byly vráži,

Everybody's free to feel good

Milý muži, milá ženo,
vmém srdci
je přelidněno
a doufám,

za to možná může to blbý příjmení

Jeden se vrtá v podzemí
jiný lítá jak jojo - blažený,
třetí se mezi tím vším
nějak máchá (anebo ne. )

Nedělní všehochuť

Krása
s odstupem
je to tak jiné
nehrnem se

hmm let

Být bit
nebo
ne bigbeat .

Víš, proč jsem si z Indie dovezla tolik šperků?

Víš, proč jsem si z Indie dovezla tolik šperků.
Bylo to v poslední den v Delhi, kdy jsem na Paharganj – Velkém bazaru nakupovala dárky a šla jsem do krámku se šperky. Byl to krámek jednoho prodavače, kterému jsem již asi týden předtím slíbila, že se na jeho krámek přijdu podívat. A tam jsem najednou pochopila, co mi chybělo.

svádění versus dobývání

Od kluků svádění mě nebere
a kdybych chtěla dobývat,
tak raději něžné děvče.
Co pak se nenajde muž,

žiji v nějaké podivné době

žiji v nějaké podivné době,
kde kluk do vzkazů píše
že svádí bývalou holku
a jiné děvče píše,

Běž spát

Běž spát, ospalče. :-)
Drze na mně zíváš
a kdo, snad ne mé ego,
si to odskáče.

Pro kamaráda k svátku

Kamaráde –
na tvůj povel
budu stát,
salutovat

pojďte si hrát

prosím, prosím,
smutní lidi,
pojďte si hrát,
když Eros vyprchá,

Může, může ... bla bla bla

Může, může …
bla bla bla
Tak hezky zní
fantazie - pohádka

Kon-žer-vy

Básničky – jsou jako konzervy na pocity
i po létech, když si některé čtu,
vybaví se ten stejný,
i když někdy již dávný pocit.

Ticho

Ticho
ticho melodické,
jako když utichly
zvonečky jejího smíchu

Ocelově-modře zamračená

vše, chce-nechce,
rovnováhu hledá
v cyklech se
i výkyvy nálad spravují

Myslíte, že si můžu škrtnout ze seznamu touhu po ...

Ráda bych škrtla se seznamu další nenaplněnou touhu,
jenomže se nechci odřezávat od reality, proto dnes odmítám náznaky
a dávám přednost jasnému prostému sdělení.
Nejlépe opakovanému, protože těch nedorozumění již bylo dost.

3 řádky

zrcadlo
zvracadlo
blbě to dopadlo

marně ježku ježíš svůj kožíšek

Šla jsem domů pěšky
tam co, ležely
kousky ježčí
marně ježku

tre s ne ho

Vítr ratolestí
třešně houpe.
"Třes. " "Ne. No hope.

Chci tančit!

S prchavým teď a tady
chci navždy kamarádit,
tančit na ostří nože
jenž rozděluje navždy čas

Rozkvetlá ratolest třešně

Rozkvetlá
ratolest třešně
ve vánku
libá vůně

Kolik z vás, muži?

Kolik z vás, muži vážení,
jste schopni zůstat u ženy,
když řádí a zle je.
Nemyslet při tom na sebe,

radostná

Zpívám vám kvítkům
rozkvetlá
Jdu na ples rusalek
roztančená

Biologicky nemám sestru

Biologicky
nemám sestru.
Ale kdybych ji měla,
tak bych si pamatovala,

K.O.U.L.E./oslava

Ó, ty jenž si sám trpěl nočními děsy,
halucinacemi a enurézou,
kolik lidí Ti za to vděčí,
že již prošli rozborem tvých žáků,

Copak jsem věž nedobytná?

Zuřivý démon
i vystrašené děvčátko
(to jsou jen dva extrémy,
z mnohých podob)

"Zdravím!"

pozdrav
ozdrav
zdrav
„zdravasmária“

Božemůj! Tohle zvíře, že jsi ustanovil býti pánem Tvorstva?

Božemůj.
Tohle zvíře, že jsi ustanovil
býti pánem Tvorstva.
Podívej, vždyť jak je slabý.

v jarnom daždi

lupienky farby krvi
v jarnom daždi „žblnk“,
dokvitla, nezarodí

Tisíce tlapiček

Tisíce tlapiček
hladí mě z nitra,
smyslné představy,
v davu, či v soukromí,

Jak ...

Jak květy měsíčku
je stůl i na něm šťáva
(z mrkve, jablek,
s kouskem zázvoru).

Tiše se usmívám

Tiše se usmívám,
pohlédnu do sebe,
u zvuků mantry
blaženě – smířeně.

Pro sestru

Nejméně jednou si mi řekla
„pýcha předchází pád“.
Podívej, jak Tě bolest smetla,
falešný pocit, že něco máš.

Narcis

pavlinka22rajče. net

Hurá na ples

Tam, kde bije
nejeden tam-tam
a v rytmu jihu – léta
lidé trsají

protože to víš

Už nemusím volat,
(do tmy nocí, do zimy)
protože to víš,
že, co nás k sobě poutá

Takový dynamický klid.

Dnes se mi moc líbí tahle meditační melodie.
Takový dynamický klid.
Trochu mi připomíná den, kdy jsem si prvně řekla, teď již můžu umřít.
Bylo to v neděli - ten víkend jsem byla na svém prvním srazu Literu,

někde

Někde v jeskyních,
hlubině mého nitra
teče ponorná řeka
A vím, že tam je

DNA duše i těla

DNA duše i těla
Radost a smutek
dvojitá spirála
Jako dva hadi

Poděkování

„Petr, ty jsi skála. “
to asi proto
v divadle Kámen
(společně s dalšími)

O jednom objetí

Byla krásná.
Byla nasupená.
Byla zoufalá.
Opakovaně ho

Happyfest

Lúskam si maďarskú slnečnicu,
úsmevom pohladím malú tanečnicu
v Stovežatej na Streleckom ostrove,
slovenské srdce mi pookreje

Ú - ó - á - é - í

Ú – ó – á – é - í
Hluboké ú, jako dno kotle,
v kterém do ó kroužím vařečkou
To já, tvé á, dodávám správnou vibraci,

Přeji si

Kde kdo má klín,
já mám šušuľku
Přeji všem klínům,
(pokud to budou chtít)

Šušuľka, šušuľka, aká si mi krásna

Šušuľka, šušuľka, aká si mi krásná
Keď červene zakvitneš,
som z teba celkom jasná.
Mužská časť si zúfa.

"K.O.U.L.E./postava, místo, věc" po funuse

Koulí se
snědý
Matěj Korvín
královstvím

;-)

Ovečkovatím.
A nejhezčí báseň.
Je beze slov.

bez názvu

Třeseš se za pochvalu
jako pes za kost,
nebo se mi to jen zdá.
Co pak nevíš,

Tak si běž

Jestli mě opravdu nechceš,
tak si běž
Jen si buď opravdu jistý,
že to není lež

Jsem unavená

Lhostejno - jak rakovina
moji duši obepíná,
staví kolem zeď,
dělej si, co chceš.

Znáte takové?

Podobnost sněkterými možná není náhodná.
Když se jim to hodí, kritizují ty, co komentují,
že nekomentují dílo, ale třebas do komentáře
píšou soukromý vzkaz.

čtvrtý element

Voda, oheň, vzduch …
Na první vjem,
cosi mi tam chybí
Čtvrtý není vysloven,

Vypisuji výběrové řízení

Vypisuji
výběrové řízení,
ať si nahoře,
či vpodzemí.

varo-Vání

dělám chyby,
a pravděpodobně jich
ještě hodně udělám
a přesto všechno nelituji,

úúúú - div :-)

Myslela jsem si,
že to vzdal.
Blbost.
Vždyť je tygr,

3xJeden

„Jsem, Kdo jsem“,
kdo že to řekl.
Každý může býti Jím,
a taky tím,

chci...

Chci být Lunou, Pane,
(odrážet světlo Tvé,)
posvítit zprostředkovaně,
těm, kteří žijí

(vlhl)Led?

Trojnožka bez nohy.
Nebo nás je tolik,
kolik údů má Kristovo tělo.

protirečivá

a možná
jsem jen ještě více zkamenělá,
jsem málo pokorná a uražená
chceš-li mně taky,

Byl raz jeden chlapec

Byl raz jeden chlapec,
který chtěl potkat labuť,
zklamaně odmítal jiná zvířata.
A tak ji potkal

Ty víš, proč

Ty víš, proč jsem se s ním rozešla prvně,
a taky, proč mi po druhé dal kopačky zas on,
ale oficiálně nic neuděláš,
a já Ti oficiálně nic neřeknu

Přemýšlím ...

Přemýšlím,
vždyť jsme v radění stejní,
jestli máme taky stejně strach,
co bych chtěla,

Ještě stále Ti tak málo říkám

Ještě stále
Ti tak málo říkám
– jak Tě oceňuji,
jak si dobře vedeš.

Chtěly po mně

Chtěly po mně,
abych to odřízla,
abych odřízla něco,
co jsem již odřízla tolikrát

Přej si, co chceš

Přej si, co chceš
a můžeš to mít,
mnohdy stačí si to jen
doopravdy dovolit.

Buď k sobě něžná

Duše, člověče, kvítku,
buď k sobě něžný, něžná,
každá jste krásná bytost,
tak úžasná a jedinečná

změnila jsem názor

změnila jsem
názor na něco -
"štvát mě"
je již prošlé,

o Smolíčkovi

http://www. youtube. com/watch. v=vjO_q0zYnQs
Kdo ví to vlastně.

indispozice

Myslela jsem si,
že bude
(pro něj) lepší,
když bude s ní.

Naivní pohádka

Žila ona a žil on - dívka a kluk -
a oba udělali chyby.
Zchyb stala se zkušenost,
pak putovali, každý zvlášť,

O čekání

Čekám, až konečně přijdeš domů
(ale to neznamená,
že každý den po večerech
sedím doma).

Přání

S čistou upřímností dítěte,
se zkušenostmi třiceti-pětileté ženy,
s několika životy starou duší
vysílám do éteru přání,

Žij si blaze, děkuji

Dlouho jsem měla sen,
jak přijdeš ke mně
a do svého světa
si mě odvedeš.

U sv. Gotharda

VGothardské ulici,
tak tam se to stalo,
rybka uvízla na udici
a domů šla až ráno

Prosím Tě štvi mě dál

Štveš mě.
A sveřepě mlčím.
Štveš mě.
(říkám si)

Pij, co hrdlo ráčí

Pij pyj, co hrdlo ráčí, prý nedostane do hrdla chorobu račí, která kouří pyje. Tak saj moje saň, dělem mým si s andělským úsměvem hraj.

Muž a žena kráčí alejí

Muž a žena kráčí alejí podzimem barevným padají kaštany O životě povídají, ta chvíle, ty rozhovory ani neví, jak je spojí Muž a žena kráčí stejným místem po roce povídají o životě a drží se za ruce . . . Kdo ví, co jim za rok
podzim přinese.

varování

miláčku nejsi prvnía zřejmě ani poslední,komu se při mně nepostavila opravdu mi to nevadí, vždyť si mi teďprakticky ukázal,že jsi jinak šikovnýale ještě jednouzopakuješ otázku:". i tak je nám dobře, viď. "a já přestanu brát ohledyna tvé křehké mužské ego,a dostanu chuť Ti ho vykroutit .

říkanka

cvak-cvak,cvak-cvak chlapečku. už máš strach. ve třicítcenapořádv maminčinýchpeřinách.

Jsem nemocná, zázrakem

Jsem ne- mocná zá- zrakem nebo prý pobudou – snovým přízrakem posed- lost Tebou skálami - zklamáním vy- broušená. Kdo ví. odstín od Stínu někdy krotká, někdy nabroušená však pořád svá každým nádechem (ale i mezi nimi) jsem víc Celistvá Došla jsem až sem protože Jsem.

tolik něhy ...

Je ve mně tolik něhy, chtěla jsem ji tobě dát, stačilo málo, možno zaklepat … ale tys nechtěl … Nezlob se prosím, že našla jsem někoho, kdo ji přijme rád. Něha teď ve mně proudí a je ji tolik, že jsem jak Řeka. Kdo žízní může se napít, na chvíli zastavit, síly načerpat.

chtěla bych se prostě rozplynout jak duha

A víš co je největší prdel.
Ať patříš tam, nebo tam,
tak stejně na konci vždy umřem
a proto si vybírám

lidské srdce

lidské srdce je diamant ukrytý ve skále a když se brousí - bolí to .

Slepičí(m)

Slepičím a slepnu (snad je to jenom z únavy) na horské dráze života se nálada má řítí hned vzhůru hned ke dnu. Snad večer to vytrsám na plese na chvíli vypnu bednu Topiči, topiči nepřidávej uber plyn Zas pro jednou mrzí mě že je-shit-né ego mám a blbosti Ti vyčítám a něco ve mně se mi chechtá „No co holka, máš to mít, ulpíváš, jsi posedlá, na svých „drogách“ ulítáváš, tak jsi chtěla najít klid. “ „Mazej holka. Dělat práci a už ani píp.

zataženo-ženo-no

Já vím, haraší mi,
však nevím,
co s tím dělat.
Mlčet o tom.

Ach smutno, smutno je mi

Ach smutno, smutno je mi Tak už to prosím Tě pochop, není tvůj orel ani pochop a není ani tvůj moták přestaň už brečet – no tak Ach smutno, smutno je mi Uvízla jsem uvízla jsem mezi Tebou a Snem víš, jsi ten nejhodnější chlap, zasloužíš si více, než mít rád a já posedlá jsem, nemůžu Ti více dát. Ach smutno, smutno je mi Žel, asi pravdu mělo stvoření, co kdysi dávno řeklo mi “láska není za zásluhy“. Ach smutno, smutno je mi Ale jak se zdá, má posedlost je dvousečná, najednou si nejsem jistá, že má posedlost by odešla, i kdyby se mi splnil sen. Jen by jste si nejspíš vyměnili místa.

Jsem z Tebe naměkko

Ty víš, o čem jsme o víkendu povídali, jaké bolístky jsme probírali, i pro co všechno jsem brečela … Warholovy černobílé emoce, procházka nábřežím a pozorování vodních ptáků rozprava nejen o jejich chování - když předváděli svoje tance - námluvy paktaky ta hudba kfilmu, podlehla jsem tomu všemu a na vlně dojmů někam dolů šla. Až mi přišlo strašně líto na jednou. A taky jsem měla něco jako vizi že jednou budu, že já jsem Tvoje Tvoje Smrt, a nikdo cizí to vzedmulo bouři a bolest řvala moji hruď … prosím, prosím, osudu asi neujdeme, tak aspoň ještě chvíli tady se mnou buď. Pak mluvili jsme, že mám i další obavy, že na malém městě, neunikneme před mou pověstí.

Vyznání

Zdá se, že jsem se ještě jednou rukou pořád držela břehu. Teď skáču po hlavě, oči zavřu – ještě mám strach. (mé nitro volá tichá slova, pak je i zašeptám) Cítím jen teplo a něhu, (a trochu plyn) když u tebe procitám, jsem doma a místo strachu radost mám. (a slova jdou již lehce ven) Učíš se rychle, už umíš mnohem lépe - co a jak (avšak prociť i tu malou změnu, je mnohem více otevřeno).

klišé lišek

Život je změna - ó, jaké klišé. Tak utni ten vlasec, neb pevně nic obejmi a utni vlasce ostatní Přitul ji a nech ji u sebe zlobit se, plakat i smát, připrav se, že ti budu jistě i vyčítat pak může se ten zázrak stát, že slízne v spánku slzu Tvou, rozbuší se jí tam-tam a ráno se bude na Tě usmívat.

permutace

nic není jisté nic jisté není není nic jisté není jisté nic jisté není nic jisté nic není možná ani to nic jsem ženské nic z Nemanic . . . kdo by chtěl vabank hrát o nic - o nejistotu čeho se bojí vždyť o nic nejde .

zaklínač koní

Pro někoho možno otřepané téma, mne však stejně, jako prvně - chytá tréma Když se zlobením přeháním a chci Ti brnkat po nose, tak jen něžně chytíš ruku, pevným gestem řekneš „Dost. “ a já rázem stáhnu chvost. Když slovně drzá jsem a už je to přes příliš, dáš mi pusu jemnou, tak jak jen Ty to víš, náhle ztichnu rozněžněná a u Tebe hledám skrýš. Když řvu jak tygr - namyšlená a zas mě chytá paranoia, tak řekneš větu, jen pár slov, a je to vždy tak trefné, až hřebínek mi klesne V ty chvíle mi hlavou bleskne, že jsem ráda, že jsem tvou, ( a náhle jsem snad chvíli i poslušnou,) protože potkala jsem soucitného muže, ale ne hlupáka Ty nepotřebuješ mě krotit silou (a že těch krotitelů bylo dost) protože máš kouzlo svého srdce, gest a slov Jen málo kdo to umí, být „zaklínačem koní“26.

Už je pozdě

Kdy. Kdy, když ne teď . Teď. .

hladová

nemluví ač tolik chtěla by neví jak říct, že při iniciaci možná dala víc a bojí se, že její touha může ublížit neví jak říct, že když s odvahou, tak sobě vlastní šla do změny v ženu, vnímala v ní šamana i muže, co možná má klíč, kterým může její nebo jejich touhu naplnit však, co když je to jenom ženství dlouze smutně hladový a díky tomu, co je i mužem co hledala, už snad ví a bojí se, že její touha by se z hladu lehce v lpění mohla změnit13. 10. 2008.

paradox hranic a volnosti

Víš, nebo snad alespoň tušíš, že v tom je ten paradox dát dostatečnou volnost a přesto stanovit jí pevné mantinely Něco jako dvoreček, kde je bezpečno A buď si jist, že bude pořád někde klovat a hledat díry v oplocení Opravdu ji zpacifikovat je něco jiného, než jen hravě naplácat Chce to použití mužské síly, se správným dávkováním laskavosti – něhy, a opravdu pevné objetí Neví zda má špatnou frekvenci, (neb je zaslepena očekáváním) ale zachytila jen (ne)jisté signály a ty ji zatím nechávají na pochybách Jestli má zůstat divokou růži, co roste, jak se jí chce, takového nepotřebuje Však když se má pod ochranu zahradníka svěřit, tak žel potřebuje věřit, že dá ji prostor k růstu, však bude umět i s citem zastřihovat, že se dokáže navzdory růžím rozhodovat. Neví, zda existuje zahradník co by uměl přistřihovat právě ji, žel už taky ví,
že po takové péči hladoví15. 10. 2008.

utečme někam

tak co, cestuješ rád. nebo jen když utíkáš. změňme to a pojeďme někam spolu . ať alespoň jednou je to ve dvou nevíme, co bude zítra, a minulost ještě pořád někde bolí jen bolest a smrt je jistá i v budoucnu vše co máme, je teď a tady tak pojeďme, co nejdřív alespoň jednou dohromady poleťme jako dva motýli dřív než nás čas někam rozptýlí2.

°°°?!°°°

Básníci - exhibicionisté duše. nebo odvaha. stát před Vámi nazí. Většině - ve smutku jim to nejlíp píše.

kašpárek

stál tam opřen o zábradlí mladý kluk z metra smutek i bolest i tiché „tu jsem. “ křičela jeho tvář sivé maskáče po kolena červená mikina na ruce bílého potkana mazlil se s ním a na hlavě stříbrná sluchadla místo vlasů pár rudých dredrů jen rolničky mu chyběly a úsměv .

Naivita

"Na. " . . .

Houpu se mezi ...

Houpu se mezi …
Stojím-li o obdiv.
Nebo nikoliv.
Lhala bych,

velvet violet

kde je ta hranice. byla jedna dívka (a pořád je, když bude chtít, je to jen jeden archetyp ) ale teď . tolik bolesti když se něco . v životě je jistá jenom změna vivat.

Večerní siesta

V Café
Na půl cesty
v letním pološeru
na verandu sedám

Vzkaz mému Muži

Jsem ráda, že jsem Žena
V drsném světě hájím se, tak nejlíp, jak umím. To pro Nás se obaluji trním, pod maskou „silné" a mužskými črty zabalená, ukrytá je tvoje Žena a slupka ze dne na den sílí…
Kde pak si můj Muži, kdepak dlíš. Kdypak tu slupku rozpustíš.
Čekám Tě Bojovníku, já to vím, že trnů a zkoušek se nebojíš, nevzdáš to, kým všechny nesložíš.

V kostce

Když zenový mistr z vesnice pryč odjíždí dav lidí čeká Vítr mu sebral papíry místo proslovu zazněla jen jedna věta: „Abych vám řekl, v kostce, co jsem chtěl: Když mám hlad, jím a když jsem unavený spím. Je to tak prosté. A vesničané se diví: Mistře, co pak neděláme všichni to samé . Ne, neděláte .

Pozoruji (se)

Pozoruji se vykvetl ve mně rozkošný chuchvalec paradoxů lpění chvění svoboda vzpomínky (v očích plamínky ;-) ) míchá se mi samota versus hledání kopilota něco ve mně pořád hledá pevnou půdu (ani černá, ani bíla nebo třeba červená) když to zpozoruji s kouzelným koberečkem je čas udělat „škub. “ a vzápětí pod nohama luft domeček z karet iluzím mávám chechtám se srdečně kdo to vlastně ve mě bublá. a kdo je ten, co pozoruje.

Bublání o lpění

Tolik možností na nová i stará lpění kol kolem na mě zuby cení (sypu si sůl do jizev znovu otevřených) lpění na svobodě lpění na lásce lpění na doupěti a mé postýlce lpění na tom, co je snění lpění na bolesti a utrpění lpění na představě, že svůj život změním lpění na tom chtění, něco změnit lpění na představě o marnosti bytí lpění na tom, že je krásně, když sluníčko svítí lpění na tom, co jsem a co nejsem kdybych byla Pinocchiem, chodím s dlouhým nosem.

Bublání o lpění II

Dharmaby Žel nebo naštěstí. Na nelpění nelpím jen tiše pozoruji, že nelpět zatím neumím. . pěním lpěním na svém snění jenž mi rozleptalo žití, srdce tnu do sebe, tnu do tebe jsem ze lpění zaslepeným dřevorubcem.

Tralala

Můžu jít rovně a můžu jít vysoko, můžu se podívat k sousedům hluboko, můžu chtít cokoliv, stačí to vyslovit Svobodný pocit k úžasu trvá dál Pořád ještě sním. Nebo jsem ten, co procitl. Blažený živý klid Jenž možná ani ve snu nečekal’s Kráčím, __ jako bych tančila Mluvím, __ jako bych zpívala Koukám __ a hřeju očima Co bude dál. Jsem hezky zvědavá, :-) hraju si tralala.

Osvobození

„Tak už toho nech být a pojď se bavit a žít. “ „No, ale víš . ach . “ „Tak už toho nech, raději zapoj svůj dech, praktiky zenu hudba, koncert oddej se tomu vjemu.

bláznivá

více-méně pořád blázen zrovna teď nejvíc zamilovaná jen do svého bytí. jen tak opitá žitím, radostí tu kypím.

Zase mám ten prima pocit

Zase mám ten prima pocit, Pocit dokončení Oddych malý mezi schody Před výstupem cením Zase mám ten prima pocit Jak plachtění letce Objevovat „teď a tady“ Jde někdy tak lehce Zase mám ten prima pocit Zvíře-duše-žena Zachutnalo „teď a tady“ Žitím rozjařená Děkuji Ti, kamaráde, Žes m(n)ě při tom hlídal ;-P Co na tom, že alkohol se k uvolnění přidal.

když mě rozemeleš v prach...

I když mě rozemeleš v prach… …pořád tu někde budu… Budu poletovat kolem… V zrníčkách prachu nebo atomech Přijde pak konečná - vystupovat. Nebo konečně se Tě budu moct svobodně dotýkat dokonce tvé buňky živit… S tvým prachem se promíchat Bez zachvění Bez zardění Bez bolesti Bez vzpomínek na to co bylo, mohlo být a nikdy nebylo Na to, co je a není Je to chtění. Je to lpění. Je to snění.

N­ěkdy se tak cítím...

N­ěkdy se tak cítím. . jako vypálená sirka. „Co ještě můžu světu dát.

Tak dík

Ne, nechci jít zpět, vlastně ani žádné zpátky není Co bylo, bylo spíše sněním Představa, že Tě možná znovu potkám vyvolala v mém tělíčku chvění Myslela jsem, že… Že už jsem se z toho dostala. Jak naivní :-/ Ale opravdu mi bylo pár dnů fajn A to si cením … Chci raději smutek, jenž je přítel srdcervoucí, než cynizmem se zazdít… Žel, je to pravda odvěká, jen bolest učí člověka, znova doopravdy bdít Co na tom, že bolí to, jak hroty jehel, dýk Zas na pravdu jsem zapomněla, tak Ti za to dík.

Poslal si ho do /dev/null

Jó, když se kočky mrouskaj a na střechách lze měnit přístupový kód dostal si na chvilku přístup k portům heslo k srdci si však neuhodl Alespoň, jak se mi zdá, si původní heslo resetnul, kontrolkami zablikám, poslal si ho do /dev/null.

V Krasavici na Dunaji

Jó. Když se opékání buřtů zdaří s rodinami kamarádů z Bratislavy V Krasavici na Dunaji je mi fajn Po jídle lehce usnu, když vítr houpe stébla trávy, polechtá mě na líčku V Krasavici na Dunaji je mi fajn … V mém snu nechce se spát, když hormony se bouří všechno kvete, křičí „ách. “ Kolem sebe šibal-Jaro šíří lásky pach Dva když vchází ruka v ruce s úsměvem jak slunečnice do zahrady „Teď a tady“ Pak se žale rozplynou jak pr*y letí krajinou někam pryč do ztracena Zda-li vědí, co to znamená. Dva když vchází na jeviště noci když p o u š t í se do záhady a objevují t e ď a t a d y Když Je zvábí něžné klání nosů, rtů a prstů v dlaních Když se chvěním podlamují hlasy, ruce, kolena … Možná je to chtíčem jara, možná něco nové začíná.

Šípková

Má radost je jak růže, a smutek je mé trní, snad jednou skončím jako šípek, co v zimě v čaji voní.

Zvlčilá

před úplňkem v noci prší mermomocí kráčí-téměř běží opájí je vůně svěží zastavuje v parku v stínu borovic jen čich, ona, déšť a ta-jemné nic slastně z plných plic.

Nelze?

Nelze zkřížit bambus a strom, i když jsou stejné podstaty. . Proč. Pro slepičí „kvoč“.

Děkuji

Lekce dokončena, etapa dovršená, zírám jak opařená Bylo to tak okaté, skrze mlhu snů sem neviděla Smekám, jestli tohle víš od června.

Dítě Štěsteny

Vážení možná je to praštěný Zdá se, že jsem pořád dítě - dítě Štěstěny A třeba mám jen silnou víru, že chráněna jsem Všehomírem, co dělá ochranný val. Jestli máš špatný úmysly, člověče, mně je Tě líto, od Všehomíru vrátí se Ti, co Světu´s dal, tak to abys ty úmysly předem vzdal. A možná proto si tady nahlas i „tíško“ rozumím třeba s Aťanem nebo Bíškom A i když mám dle některých pořád úsměv naivní, žel moc dobře vím, že lze ublížit i úmyslem dobře míněným. Všichni jsme přece omylní, však všechno má svůj skrytý význam, nikdo a nic tady není zbytečný Zatím nikdy nebylo tak zle, abych nenalezla něco, co mě dál někam posune, stále se učím odpuštění a pokoře.

Splín II.

Odpor je marný . Budete (asi)milovaní . kedy sa zložím. smútok mis bláznivým úsmevomkvapká jed do žílpo kvapkáchstáva sa liekomvyhráva ten,kto vie prehrávať,ktosi mi riekolkto bolesť necítizostane Borgom.

Splín

rosa, tak slaná pohladila smútok je (s)nežná dáma úlomky v dlani kedy (sa) poskladám. posledný bozk Ti dám láska je puzzle kúsky hore-dole furt zle . cítim sa v úzkych.

O tarotovej karte - Ice-olation

Spútaná som dvoma Som Spútaná som svojím Snom Toto Som a toto Nie - spôsobuje zmrazenie. Ostrov, ktorý neplynie, plač pomôže, ego nie. Keď už plakať nepôjde, použi smiech, návod znie. Roztopí sa chladný ľad, existuj a maj sa rád :-).

Vůně, klid a čaj

uprostřed davu vypínám hlavu u čaje tiše do nitra – duše, do vůně, klidu pro sebe chvilku a je mi fajn pro sebe chvilku nalézám.

Mým láskám

Tak tu zas sedím a přemýšlím kolik „rozchodů“ mi přidalo vrásky. Kde je ta hranice, zdali jsem milovala málo, nebo dost. U všech dostaví se vzpomínky, nostalgie, ale nikde zlost … Včerejší úžasná večeře mně připomněla počátek lásky jedné, čím lišila se, až dnes rozumím, věnoval mi plnou svou pozornost. Jo, to bylo taky tím.

Jarní harakiri

Jeden švih meče, bílý šátek zčervená, oči duši ztrácí. Pak lupen padá, když vítr chvěje sakurou, do krve rudé. Tělo a meč, střeva, krev a moucha, sakura sněží.

Už nechci

Ty nejsi Ježíš, Já nejsem Magdaléna, tak proč mě napadla tahle paralela . Ne, ne, ne, už nechci, už se nechci Tebou zaobírat, tak kam se poděla chuť žít . a proč se mě chytá apatie . Ne, ne, ne, už nechci, už se nechci Tebou zaobírat, však poruč bouři, dešti - nebo spíš je to jen zlozvyk .

Buď vůle Tvá

Buď vůle Tvá Ať nás Tvá síla provází Ať naše sny nejsou naše provazy Co svážou nás, až zamrazí Ať na jiných sny bereme ohledy A vůle Tvá nás nemrzí.

Tolik sluncí

Kolik duší, tolik hvězd, kolik hvězd, tolik sluncí, tolik možností zažít smutek, radost i starost zrození a dětskou hravost, dospělost, stáří, a pak smrt, co život zháší lásku i bolest, co duši zkrášlí aby pak dál na nebi svítila když noc je temná, mrazivá.

Životní role

Hrajeme hlavní roli a ti kolem jsou jen statisti Avšak ve světě taky mají hlavní roli oni A Ty jsi jejich statista I když Tě třeba ta pravda z toho paradoxu bolí, na Tobě je, zda-li obětí chceš být, nebo hrdina, kde Tvoje role končí, kde jiného svět začíná.

Co Nám dáš?

Já Jsem … chtěla … Ty Jsi … chtěl … Jenže chtění, co je lpění, největší je nepřítel. Svobodu dáš, svobodu máš, tak mi věř. Máš, co jsi chtěl.

Ak

Ak hadím slovám a šepotu uveríš, ak na útek zo života zrazu pomyslíš, tak rýchlo nájdi svoju najtajnejšiu skrýš povedz si, že môžeš, ale ešte nemusíš.

Nepozvu Tě dál ...

Ach kamaráde, nezlob se, dnes nepozvu Tě dál. Ale věř mi, ráda vyslechnu co Tě bolí a tvůj žal Jsem jak bomba časovaná, pozvala bych Tě a vyhrál by chtíč nad námi do rána Vím, že můj cíl je nejistý, ale směřuji k němu již řadu dní. Tak mi kamaráde, promiň, nechci to pokazit, to vím.

Drah[á|ý]

Drah[á|ý], čo znamená rozumná sila . Nemusíš byť dokonalá ani vznášať sa ako víla. Veriť si na tri štvrtiny postačí, tak sa z toho moja drahá nezjanči. A ak to nepochopí ten tvoj .

V očích

V očích, co smějí se, i když jsou plné soli. V očích, co dovolí Ti dívat se i pod masku. Tam odpovědi hledej pro ni, pro sebe, pro vás, pro nejednu otázku.

Milá Maričko

Milá Maričko, Ve své podstatě jsem Jak klidné moře Tak hluboké, Tak temně jemné To vítr za to může, Že někdy rozčertí Mou horkou hlavu A pak ten pravidelný Příliv a odliv To jsou ty chvíle Kdy se na břeh vyplaví Kde co, Prostě naplaveniny.

V síti

Vzpomínky,drahé kamínkypřekryté sny a iluzemia přesto všechnotichoučkývine se vlásekChytla se do sítěutkané z těch nití,čím víc se brání a vzteká,tím vícse zamotáváTím víc se měnív člověkaHle, co zmůže tvůj dotek,zázrak se tu odehráváděkuje ti zámotek,kukla se z ní stáváPavučinkaz něžného tušení . údiv ze slov "řekni mi"radost i bolest,zrychlené bušení . Chvilka uvolněnína schodišti bytí. A pohled zpětna smutekdosud spící,perličky tiše prší,pohladí po líciSnad nevěříš tomu,že jsem neslyšící.

Přiznání

Chce se mi řvát, chce se mi břečet, nemůžu stát, nemůžu klečet. Jsem plná pochyb, nemůžu spát, ne, nejsem bez chyb, umím i lhát . i sama sobě.

Let it be(e)

Jak to bylo v tý písničceNech to být, nebo nech to včele . Nevadí, hlavně když po níse cíti lidi aspoň trochu skvěle.

Mlynica

Tiene točia sa . vŕzgajú kolesá. Odbije celá, rosia sa čelá. Čas - tichý vzdych, zadržať dych.

Nemá tv(a/á)r

Strachom nemá tvár. Človek, čo nemá tvár. Forma, čo nemá tvar.