Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoslední 3 texty
Autor
honza_bordovicky
Díky předem za názory. Chystám jisté radikální řezy ve všem možném, takže tohle jsou poslední věci pod starým HB
#1 (2002 – 2007)
V přetrvávajících reminiscencích
mě děsí problém vedlejších vět.
- a tak zatímco chodím spát neoholen
a ty mizíš za trsy dědových angreštů -
věřím, že přijdu
alespoň čárkám na kloub.
(Zahrada je velká, tajemná
…a už napořád stejná)
Čtenář Dostojevského
Čtyři roční doby
nesly na ramenou rakev
a zamrzlá zem duněla pod jejich kroky.
V tom mrazivém únoru
říkali, ale nevím to jistě,
že uvnitř jsem byl já.
V černém a plstěném kabátě
jako má vina, má rakev.
Říkali
že to někdo vzdal
a andělé dnešní době nerozumí.
Někde mezi druhou a třetí ráno
Poslední dobou
zapíjím slova medvědí krví
a krom koupení nové sady příborů
- to kdybych se náhodou mýlil –
činy schází - - -
Tak zoufale schází.
Střídám myšlenky
vydržet (je to těžké, víš)
vzdát se (Kriste, nikdy!)
a večery končím
někde mezi druhou a třetí lahví.
Až se jednou dočkám
a vypnou nám elektřinu,
budu tě poznávat
po vůni
po tvé přítomnosti
konečky roztřesených prstů.
Že ráno prostřu
- - - nepochybuji