Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak si zvířátka stavěla domeček
Autor
deckart
Jak si zvířátka stavěla domeček
příspěvek do půlnočních novin, který však nebyl zveřejněn -
satira na přípravu maturitního plesu
Jedné noci ležela krysa ve svém pelíšku a třásla se zimou. Byla to moudrá krysa a tak začala jednat. Zavolala si všechna zvířátka z lesa a dohodla jim, že jim je také zima a že si postaví domeček. Zvířátka byla nadšená, nechtěli si poštvat krysu proti sobě a hned začali shánět stavební materiál. Krysa, která do té doby sehnala otep slámy na svůj polštář, a slepice, která oběhla své známé slepice a kohouty v kurníku a přinesla vejce a peří, poslaly zvířátka do lesa shánět dřevo na domeček. Den před stavbou, když už byly krysa i slepice spokojené s množstvím dřeva, které se přineslo samo, nebo které přinesly ony dvě, stanovily poslední schůzku před stavbou na osm hodin večer tohoto dne u krmelce.
Krysa a slepice byly na místě první. Dlouho nikdo nešel a tak krysa, zmožená únavou, usnula. Mezitím začala přicházet i ostatní zvířátka, pěkně potichu, aby krysu nevzbudila. Pomalu si sedli kolem ohně, který krysa rozdělala během doby, kdy spala. Oheň dohasínal a čáp se zvedl, že dojde pro další suché roští. Když se vracel, krysa se probudila a začala pištět: „Čápe, když řeknu, že schůze je v osm hodin, tak máš přijít v sedm hodin.“ Čáp jen bezmocně mávl křídly a letěl si sednout na své místo. Slova se ujala slepice. „Takže já si beru na starosti ptactvo. Zítra tady nejsem, to jsem zvědavá, jak si beze mě poradíte.“ „Další bod programu,“ ujala se znovu iniciativy krysa, „je náš domeček. Teď se všichni seřaďte, budeme trénovat veselý příchod do práce.“
Milá zvířátka celou noc trénovala veselý příchod do práce. Ráno se krysa probudila a začala pištět: „Bobře, ty se neusmíváš. To mám všechno udělat já? Já se na to taky můžu vykašlat, když se bobr neusmívá.“ Krysa se odběhla uklidnit ke studánce. Vrátila se za deset minut a řekla: „Koho uvidím pít ze studánky, ten v domečku nebude bydlet.“
Krysa rozložila na palouček plány, které nakreslil jezevec, ale za chvíli se otočila na sovu a řekla: „Sovo, prosím tě, přečti to, ten jezevec neumí psát.“ „Já to přečtu,“ nabídl se jezevec. „Ne jezevče, ty tomu nerozumíš, číst bude sova.“ Sova přečetla jezevcovy poznámky a krysa mu vysvětlila, jak a proč tam co nakreslil. Konečně se krysa a slepice dohodly, kde bude domeček stát a jak bude velký. „Tady bude výtah,“ stoupla si slepice doprostřed paloučku, „teď sem všechna zvířátka půjdou a budou trénovat, jak se jezdí výtahem, aby to uměli, až se postaví.“
Krysa rozhodla, že zdi domečku budou ze silných kmenů, a že to bude bobr, který je rozkouše na menší části, a hned mu ukázala, jak se má správně stavět hráz. Bobr pracoval, co mohl, krysa koukala, co mohla a za chvíli společnými silami rozkousali kmeny. Kráva a kůň ze sousedního lesa vykopali do země díry, aby bylo kmeny kam postavit. Medvěd a lev kmeny postavili do děr a tchoř díry zasypal. Střechu dostala na starosti žirafa, protože měla nejdelší krk. Zvířátka opatrně nadzvedávala kmeny a stavěla střechu. Žirafa s dlouhým krkem opatrně pokládala větve na kmeny, aby bylo kryse a slepici teplo. Krysa, pokolikáté už, začala pištět: „Žirafo, ty jsi malá, pusť mě tam, nebo to nedoděláme.“ To už ale slonovi došla trpělivost. Podíval se krysu a řekl: „Kryso, jdi do hajzlu.“ „Dobře slone,“ řekla krysa, „když si myslíš, že jsi větší než já, můžeš to dělat místo mě, protože já se na to vykašlu, protože…“
Proč se na to milá krysa vykašle se už zvířátka nedozvěděla, protože ji slon zašlápl.
Konec