Nedopsané noční zjevy aneb noha z igráčka

někdo vám na prázdné stránce
jednou představí ospalého autora
co umí psát jen velmi krátké věci
(aby neposral moc papíru)
v těchto skutečných
CHa Chá
skutečných dnech

Molekuly kapalin zaujímají rovnovážnou polohu kterou časem mění a to tím rychleji

čím větší


je odpor kapaliny




co mříž
to falešné šaty
závratě
dopis, pramen, kouř

metropole
má aspoň tvář
ne jako tydle malý města plný
myších dír
a tun ementálu
opravdu, lidi tu nemají koule na to žít
ve velkým městě, splynout a plynout
a být na cestě
ani nedokážou být volní
opravdu
z těchto měst neslyšíte hlas, až na pár bláznů
co volají o pomoc
nebo úpěnlivě nenávidí
v tom městě je pachuť nudy
protéká vám ústy a nosem a dýchacím ústrojím
monotóní mléčná řeka


přitom utopie je na dosah
stačí jenom
aby si to všichni naráz uvědomili
nikdy se to nestane ?
...přece jen otazník na konec

bezklidu
tavme vývody
nechť půda matky země
vzplane
ať zemřou spáči
ať rány se zacelí
nic
se nezmění
jen několik částeček času
dopadne s tichým
cink
na dno
a zmizí

tiše tiše
jako šustění křídel tažných ptáku
těžknout víčka
a nesou tě do dálek
do zemí
kde je nádherně

zůstal přichicen na žebříku
trhaje přitom jablko
ještě chvíli pásl motýli

měj radost
ó měj, milý člověče na žebříku
a co se do tě vejde dýchej vzduch
a vnímej svět
do rozpuštění sebesama
v jeho kráse

MLÁDEŽI!
neber drogy!
z podpostelí na tebe vylezou
zmutovaní dvojhlaví sousedi

vylezají i na tebe zmutovaní dvojhlaví sousedi soudruhu?
...já, nemám sousedy
a zítra vstávám v o půl paté
tak si bojuj s marností bytí
někde jinde kámo