Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Cítěnky 4.

14. 07. 2008

1411

Autor

Jarmila Moosová Kuřitková

/Archiv/

Odpusť mi Bože že jsem chtěla do svého lože jejího chlapa hrozils´mi prstem: to se dělá? nedělá vím ale – jak to chápat? zlomil mě tahem na aortu a já? ráda se nebránila nad sladkost dortů slova slova slova… jak jsem je pochopila? když dotýkal se bez doteků až všechny buňky tancovaly poklidnou tůň ve dravou řeku změnil a když se dotýkaly prsty jeho i všechna kůže mě celé v noci jako za dne stvořil pouto proč nevěděla jsem že sní sen a není žádné? jak se teď zbavit jeho vůně ještě ji cítím na svém těle noc co noc spolu koupel v potu a něžnost ne to není celé nemůže být kde tenké nitě jak z nejčistější oceli svázaly nás má lásko chci tě jednou se najdem dospělí…