Cítěnky 8.

/Archiv/

Víš jeho ženo není mi to milé sama že spáváš v krásné ložnici přišla ta chvíle pro výměnu stráží minulost věřím že ti nepřekáží ty znáš co váží slova jimiž obluzují básníci morálka dvojí žaludek mi zvedá a vůbec nevím dokdy vyplaví se z útrob stesk /no prostě mi to nedá/ vždyť churavím že stál jen o potlesk a tobě vlastně nezávidím ani byť sama nejsem prosta omylů že byla jsi a budeš jeho paní vždyť těch pár dní žil jenom pro v í l u

---