Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa rozcestí
15. 07. 2008
0
1
474
Autor
AngiDark
Jsme na rozcestí. Rozloučit se, zamávat a jít dál? Ne! I když bych měla jít trávou, křovím... I když bych měla přelézt ten nejvyšší strom, co by nám v cestě stál... Vždycky budu s Tebou. Pamatuj a nezapomeň... Jen pro Tebe, Vlky...
Zavřeš oči, zasníš se a víš, že budeš žít věčně,
neopustíš od svých snů a nepřestaneš se smát,
příteli pak stiskneš zase ruku – jemně, vděčně,
aby věděl, že přeci máš ho tolik rád!
Lehneš si do trávy, zapomeneš na ta svá trápení,
natrháš si náruč plnou kopretin – sladkých snů,
upustíš na chvilku od svého nekončícího želání,
a začneš si užívat krásy všech dnů!
Nevěř strachu, vždyť dokáže tak úžasně lhát,
zapleť se do těch něžných nití – vzpomínek,
jejich výčitky teď nesmíš si moc k srdci brát,
pod polštář schovej vlasů pramínek!
Zeptej se květiny, co s ní bude, když ji utrhneš,
zašeptej všechna svá přání do koňské hřívy,
odpověď na spoustu otázek však nedostaneš,
to vše musíš totiž vědět jen ty!
Přečti si osudy všech tvých přátel – známých,
prozraď jim, kolik dalších společných úsměvů,
čiň se a nikdy v životě už neříkej „rád bych“,
s tebou po boku nikdy nespadnu!
Nakonec jen otevři oči, zvlň v úsměv své rty,
věřme tomu, že se naše cesty vždycky sejdou,
když obejmu tě já – snad stiskneš mě i ty,
naše kroky bez té druhé dál nejdou!
neopustíš od svých snů a nepřestaneš se smát,
příteli pak stiskneš zase ruku – jemně, vděčně,
aby věděl, že přeci máš ho tolik rád!
Lehneš si do trávy, zapomeneš na ta svá trápení,
natrháš si náruč plnou kopretin – sladkých snů,
upustíš na chvilku od svého nekončícího želání,
a začneš si užívat krásy všech dnů!
Nevěř strachu, vždyť dokáže tak úžasně lhát,
zapleť se do těch něžných nití – vzpomínek,
jejich výčitky teď nesmíš si moc k srdci brát,
pod polštář schovej vlasů pramínek!
Zeptej se květiny, co s ní bude, když ji utrhneš,
zašeptej všechna svá přání do koňské hřívy,
odpověď na spoustu otázek však nedostaneš,
to vše musíš totiž vědět jen ty!
Přečti si osudy všech tvých přátel – známých,
prozraď jim, kolik dalších společných úsměvů,
čiň se a nikdy v životě už neříkej „rád bych“,
s tebou po boku nikdy nespadnu!
Nakonec jen otevři oči, zvlň v úsměv své rty,
věřme tomu, že se naše cesty vždycky sejdou,
když obejmu tě já – snad stiskneš mě i ty,
naše kroky bez té druhé dál nejdou!
~ Angelka Dark-Simenia