Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLáska (Jen tak z naivity sedmnáctileté studentky)
19. 07. 2008
0
8
845
Autor
bilaslecna
Já hrdinka Shakespierovy tragedie
jíž se tiše dotkla Seifrteova poezie
píšu verše na kraj stránek
slova, zvaná bez pozvánek.
Já, měsíční tanečnice
já, půlnoční polednice
cesta tam i zpátky
brána se zavřenými vrátky
Já, snílek sluncem stížený
Já, žena v těle neženy
Jak bohyně bez portfeje
kvetu tam, kde luna bledne
Já, prsten na prsteníčku
Já, slza na zavřeném víčku
jsem kůl vražený v živém plotě
jsem ta dvě slova: Miluji tě.
8 názorů
Miroslawek
21. 07. 2008
Mně tam po formální stránce vadí rýmy a rytmus. Což je zrovna u vázané poezie problém.
Je to zřejmě prvotina, u které by se dalo zavřít oko nad některými - řekněme - neobvyklostmi. (Já, já, já, jenom já...). Nezavřu však oko před použitím jmen, jejichž přesný tvar je jedním ze základů akceptovatelnosti díla. Je to stejné, jako reprodukovat jméno autorky jako »bylasvlečena« a vzhledem k již historickému věhlasu obou velikých básníků - horší...
Okamžitě mne naštvala nesprávně napsaná jména obou velkých básníků. Tohle si nezaslouží oni, ani čtenáři! To JE ostuda a ne, že ne!
Jinak báseň odpovídá "naivitě sedmnáctileté studentky".
Takhle rozpolcený jsem snad ještě u žádného díla nebyl. Opravdu nevím, jestli se mi to líbí, nebo ne.
Líbí se mi bohyně bez portfeje (ale zase se s ničím nerýmuje), líbí se mi nežena a poslední verš.
První půlka kolem mě ale prosvištěla a zanechala ve mně jen to, že ani Shakespeare, ani Seifert se nepíší tak, jak je píšeš ty.
Ale zklamu tě, ostuda z toho asi nebude ;)