Slova

Já tu hru miluji, sice skoro pořád prohrávám, nemám tak rychlou ruku, jako mladí a také ještě to tak dlouho nehraju, ale cvičím si tím paměť a kolikrát zjistím, že jsou slova, která vůbec neznám a to jsem si myslela, že slovní zásobu mám docela dobrou :o))

slovní fotbal jsme hrávali s dětmi často... vyvolává ve mně spíš úsměvné vzpomínky na spousty zkomolenin, co děti dokázaly vymyslet :-)

Jiří, ihned se začnu řídit Tvojí radou. A růžový kamínek, ten už mám a růžová sklíčka, hned zítra půjdu hledat. Díky. Určitě se budu dívat růžově na svém výletu v dalších týdnech :o))

Jen znovu rozhlédni se kol a jiné sklíčko přlož k zraku kde všude vykřikoval bol těď s úsměvem, bez zázraku v slunci jasu roztál žal Ten,se sklíčkem v barvě růže, nápad každodenně chval Že nebude tak stále? Může!

avox - čtu si je ráda. Díky.

pěkné... já deprese rozháním psaním blbůstek... se podívej, kolik jich tam je :-)) */

Jo, to se říká, že slovo je jako vystřelený šíp. :-)

Diano a navíc - slovo nejde vrátit. A s tím se potýkám celý život, protože jsem příliš spontánní a někdy ze mne vyletí i to, co by nemělo. Potom již bývá pozdě. Jsem totiž příliš upřímná a to se moc nenosí. Musím se naučit, diplomatem být, ale slíbit, to nemohu :o))

To je pravda. Navíc slova mají kouzelnou moc. T*****